7°C
„Když dcera s manželem chatu kupovali, bylo jim realitní kanceláří i původními majiteli sděleno, že k tomu patří i sedmina cesty, to bylo i součástí kupní smlouvy,“ popisuje Jan Sikora (74). Nikoho by nenapadlo, že v tom může být nějaký háček. Ve zmiňované kupní smlouvě je totiž uvedeno přesně toto: „Spoluvlastnický podíl prodávající činí 1/7 slovy: jednu sedminu ve vztahu k celku.“
Obecní úřad v Ostravici chatu v roce 2002 zkolaudoval (pozn. red.: tedy šest let před tím, než došlo k prodeji)… A to po řadě let, kdy ji původní vlastníci dostavovali. „Začali stavět v roce 1967, kolaudace proběhla až za třicet pět let. Když došlo ke kolaudaci, měli jsme za to, že je vše v pořádku, na katastr jsme nešli a přes internet tehdy nic zjistit nešlo,“ líčí senior.
Nemilé překvapení
Po víc než deseti letech rodiče dětem sdělili, že mají zájem chatu prodat. Protože na práce a starosti okolo chaty již kvůli svému věku nestačí. Takže se začalo uvažovat o prodeji. V tu chvíli ale zjistili, že jim sice patří sedmina cesty, jenže pouze do poloviny celého úseku k jejich pozemku! „A zbývající část cesty, po níž se normálně jezdilo 30 let, patří dalším několika sousedům. I oni byli překvapeni, že tomu tak je, když jsme jim to řekli,“ uvedl Jan Sikora.
Situaci začala řešit též makléřka, kterou si majitelé na nový prodej chaty najali. Oslovila postupně všechny majitele cesty a informovala je o situaci. „Všichni souhlasili, že se situace začne řešit, aby to bylo košer. Ale bohužel jeden z majitelů byl proti. Nakonec se udělala vloni v listopadu schůzka, kde i tento pán souhlasil s věcným břemenem, ale chtěl, aby mu ostatní majitelé chat zaplatili za to, že jezdí po části jeho pozemku. S tímto řešením ostatní souhlasili,“ popisuje situaci Sikora.
Z dohody couvnul
Sousedé si pozvali geometra k přesnému zaměření, právník vytvořil smlouvu o věcném břemenu. „Vše bylo připraveno k podpisu, ale nakonec dotyčný pán odmítl vše podepsat a přemluvil dalšího pána, aby věcné břemeno také nepodepsal,“ sdělil senior. Přitom zaměření i právník stáli peníze, které rodina musí hradit. „Dotyčný nenechá udělat k cestě věcné břemeno, jenom chce platit za kus svého pozemku, po němž se jezdí a chodí. Jiný přístup k chatě není a s nějakými sliby se případný kupec jistě nesmíří,“ konstatoval Jan Sikora.
Navíc na úsek, který vlastní deset osob, dal soused ceduli »soukromý pozemek« a všem tvrdí, že je to jeho pozemek. Stav se snažila řešit i obec, avšak on s ní odmítl jednat. „Je to nyní na mrtvém bodě. Máme chatu za dva miliony, kterou nemůžeme prodat, protože k ní nevede oficiálně žádná přístupová cesta,“ uzavírá smutně senior.
Soused Blesku neotevřel
Blesk se snažil pana V., který sousedům odmítá podepsat jakýkoliv dokument, který by umožňoval přístup a příjezd k chatě, kontaktovat. U domu měl automobil a byl prokazatelně doma, ale neotvíral.
Co na situaci říká starostka obce?
„Rekreační chata č. ev. 480 byla kolaudována v roce 2002. Podle tehdy platných právních předpisů se příjezdy k chatám nezkoumaly. V roce 2008 se stali spoluvlastníky této stavby manželé Želazkovi (pozn. red.: chata je napsána na dceru a jejího manžela), kteří si rekreační chatu koupili v chatové oblasti »bez příjezdu«.
Přístup k chatám byl zajištěn ať už po účelových cestách nebo přechodem přes kolejiště (před nedávnem byl přechod zrušen). Příjezd byl veden po účelové komunikaci ve spoluvlastnictví chatařů, dále po pozemku, který není veden jako komunikace a je ve vlastnictví zcela jiné osoby, a částečně po pozemcích, na kterých jsou umístěny rekreační chaty.
Po celou dobu užívání příjezdové komunikace až k chatě č. ev. 480 nikdo z vlastníků účelových komunikací ani z vlastníků dalších pozemků manželům Želazkovým nebránil v příjezdu ani přístupu. Problém nastal s myšlenkou chatu prodat,“ vysvětlila situaci Blesku Pavlína Stankayová, starostka obce Ostravice.
Ombudsmanka Blesku: Cestu užívat mohou...
Advokátka a Ombudsmanka Blesku Jaroslava Šafránková má pro manžele Sikorovy dobrou a špatnou zprávu. „Je třeba si uvědomit, že přístupová cesta k chatě manželů Sikorových je velmi pravděpodobně veřejně prospěšnou účelovou komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Pokud by to tak bylo, je jedno, kdo je vlastníkem pozemku, na němž tato komunikace vede, protože vlastník takového pozemku nesmí ze zákona bránit třetím osobám v užívání této komunikace,“ říká k té dobré zprávě Šafránková.
„Kdyby někdo přece jen bránil v užívání, je možné se obrátit na příslušný silniční správní úřad, který by měl zjednat nápravu,“ radí.
Věcné břemeno nebo smlouva
Ta špatná zpráva je, že pokud by manželé Sikorovi chtěli mít za účelem prodeje chaty smluvně ošetřeno právo užívat přístupovou cestu k chatě, nezbude jim než se se sousedy, přes které vede přístupová cesta, dohodnout. „A to na zřízení věcného břemene, příp. alespoň na nájemní smlouvě, která by jim umožnila dlouhodobě užívat tuto cestu,“ hodnotí.
Jakkoli je to podle Šafránkové pro manžele Sikorovy komplikované, je podle občanského zákoníku možné se obrátit na soud s žalobou o zřízení práva nezbytné cesty teprve tehdy, pokud by s nimi pan Velička nechtěl uzavřít ani dlouhodobou nájemní smlouvu.
Cestu si ohlídejte!
Podle advokátky a Ombudsmanky Blesku Jaroslavy Šafránkové lze obecně říci, že každý, kdo zvažuje koupi nemovitosti, by se měl zajímat o to, zda k ní vede přístupová cesta, kterou lze veřejně užívat (např. silnice či místní komunikace). „V opačném případě hrozí, že se může dostat do podobných problémů jako manželé Sikorovi,“ hodnotí Šafránková.
Uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene cesty: Na tohle pozor!
• Při uzavírání smlouvy o zřízení věcného břemene cesty by si měli její účastníci nechat zpracovat geometrický plán, v němž bude přesně znázorněno, kudy cesta povede, čímž předejdou případným budoucím sporům.
• Samotná smlouva by pak měla pamatovat i na to, jak se její účastníci podělí o náklady na zřízení a údržbu cesty.
• V neposlední řadě je nezbytné nechat takto zřízené věcné břemeno zapsat do katastru nemovitostí.
Chatu za dva miliony nemohou prodat. Nejde se k ní totiž dostat Karel Janeček, Blesk
