9°C
Tři týdny bez rodiny, nebo výpověď? Pendleři se zlobí: Spíš se nakazíme v Německu
Eva je na mateřské a má tři děti. Nyní jejího manžela čeká těžké rozhodování, patří totiž mezi tzv. pendlery, tedy mezi Čechy, kteří dojíždí do ciziny za prací. Do čtvrtka má tak možnost se rozhodnout: Seknout s prací, nebo se na tři týdny ubytovat v cizí zemi. Podobný problém tíží dalších asi 50 tisíc Čechů, kteří do Rakouska či Německa dojíždí za prací. Štěstí má například Lenka, která Blesk Zprávám řekla, že má možnost home office. Zlobí se ale na vládu, že neřeší finanční dopady ostatních a zmiňuje výpovědi i problémy samoživitelek. Pendleři se pak shodují, že větší rizika jsou pro ně v zahraničí.
Do čtvrtka se podle nařízení vlády musí pendleři rozhodnout o své budoucnosti. Buď přestanou se svou prací v zahraničí, nebo si musí zařídit doporučené tři týdny ubytování v blízkosti svého zaměstnavatele. A následně se po návratu do Čech uchýlit do dvoutýdenní karantény.
„Manžel pracuje v zahraničí, ale neumím si představit, že se třeba na tři týdny odstěhuje. Co budu doma s třemi dětmi zatím dělat?“ zlobí se Eva, pro kterou by ale byl takový výpadek příjmu likvidační. Podobné osudy a příběhy sdílí stovky dalších lidí.
„Kontrola těch, kteří se vrátí ze zahraničí, bude velmi přísná,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Pokud si zaměstnavatelé chtějí udržet zaměstnance, tak vyvinou snahu jim zajistit ubytování. Dáváme jim proto čas do čtvrtka, aby byl čas si to zařídit,“ dodal Hamáček. Opatření se pak týkají cest do Rakouska a Německa.
Rozhodnutí přijala vláda z důvodů obavy, že by se tím zvýšilo riziko přenosu infekce. Pendleři se ale bouří a zmiňují. „Nákaza si hranice nevybírá.“ Řada z nich pak píše, že už kvůli koronaviru přišli o práci. Především pak ti, kteří pracovali přes agenturu a nemusí se tak u nich řešit výpovědní lhůta.
Výpovědi už si odnáší ošetřovatelky
Pendleři mají nyní na výběr: ubytovat se daleko od rodiny, žít s ní v zahraničí, nebo život v Česku, ale výpověď u zahraničního zaměstnavatele. „Já mám štěstí, protože pracuji jako disponent v logistice, a tak mohu pracovat z domova. Ostatní ale takové štěstí nemají,“ zmínila pro Blesk Zprávy Lenka z pohraničí. Patří mezi asi 50 tisíc Čechů, kteří zvolili práci právě v Německu nebo v Rakousku.
„Mně už přišla výpověď,“ zmiňuje například jiná uživatelka stejného jména na sociální síti. Jako důvod Lenka uvedla, že chtěla nosit roušku v práci, ale bylo jí to zakázáno, aby nešířila paniku.
„Mnoho pendlerů hlavně z pečovatelského a zdravotního sektoru již dostalo výpověď, protože většina z nich byla zaměstnána přes agentury s pracovní smlouvou na dobu určitou. Ta má 14denní výpovědní lhůtu,“ doplňuje Blesk Zprávám Lenka, která si práci prozatím drží a která na síti sdružuje ostatní pendlery a pomáhá jim při řešení problémů.
„Zdravotní sektory jsou navíc i v Německu finančně velmi podhodnoceny, proto řada zaměstnanců podá i sama výpověď, než aby měla třeba zkrácenou pracovní dobu tzv. kurzarbeit s platem 60 %,“ míní Lenka a konstatuje, že středně velcí podnikatelé se pak uchylují k propouštění z důvodů vysokého finančního rizika. A také proto, že si kurzabeit nemohou dovolit.
Problémem je i samotné shánění ubytování, které si zaměstnavatel, ale i zaměstnanec nemusí dovolit. „Nejlevnější ubytování v příhraničí se pohybuje od 18-35 eur za noc. To může udělat i 380 eur za to, abych mohla pracovat,“ vypočítává Lenka pro Blesk Zprávy.
Lidé poukazují i na další rozměr vládního nařízení. V případě povinnosti zůstávat na území jejich práce by totiž logicky přicházeli do kontaktu s více Němci či Rakušany - tedy s potencionálními nakaženými. „V příhraničí máme daleko méně nakažených než v Praze a v jiných místech ČR,“ uvádí Lenka.
Strach o splácení hypoték
Pendleři se shodují, že pro řadu z nich bude mít toto opatření katastrofální dopad. „Spousta z nás si pod rouškou lepších platů nabrala hypotéky a jiné půjčky, protože se to dalo zvládnout. Teď o všechno můžeme přijít,“ zoufají si Češi.
Nedostává se jim ale pochopení ze všech stran. Lidé argumentují i tím, že si mohou najít práci doma. „V příhraničí je to s pracovními možnostmi prostě katastrofální, není třeba si něco nalhávat,” argumentuje pro Blesk Zprávy Lenka.
Výpověď a odkázání se na pomoc státu, to je nyní realita pro samoživitelky. „Obrací se na mě s tím, že jsou odkázáni na pomoc prarodičů. Těm ale nemůžou své děti nechat „na krku“ na tak dlouhou dobu, jako jsou doporučené tři týdny. Nehledě na ty, které jsou na všechno sami, těm stát podepsal ortel smrti,“ dodává Lenka.
Problém je pro pendlery i nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na tu mají v Německu nárok až po pěti odpracovaných letech. „Pro ČR si mohou Češi nechat od německého pracovního úřadu vyplnit formulář, který ale trvá vyřídit 6 týdnů. Na sociální podporu tak musí čekat a během těchto 6 týdnů mohou být odkázaní na nulové příjmy,“ dodává Lenka.
Stopka i pro pendlery bude platit minimálně do 1. dubna. Ve hře byl i úplný zákaz cest. Vláda se k nynějšímu řešení uchýlila poté, co zjistila, že někteří podvodníci možnosti cestovat do zahraničí využívají i přesto, že v cizině nepracují.
„Sehnali si například falešná potvrzení o zaměstnání,“ zmínil vicepremiér Jan Hamáček na jedné z tiskových konferencí na vládě. „Nezbylo nám nic jiného, než to omezit a od 21. března tak nebude puštěn ten, kdo nemá speciální knížku přeshraničního zaměstnance,“ ohlásil. O pár dní později pak ohlásil stopku úplnou.
