Kde vzaly jméno Bulovka nebo Palmovka? Usedlosti Prahy 8 odkrývají svá tajemství

Statek Vranných

Autor: wikimedia commons

Statek Vranných, jak se mu také říká, je součástí vesnické památkové zóny Staré Bohnice a je chráněn jako kulturní památka České republiky. V jeho štítě se nachází tabulka letopočtem 1777, ale předpokládá se, že statek je o mnoho starší. Odborníci vycházejí především z očíslování domu (čp. 1), které napovídá, že zde budova stála už v dobách založení Bohnic.

Stavby se zvlněnými štíty a bohatě štukovanými fasádami jsou kolem vnitřního dvora postaveny na půdorysu písmene V. Obytnou a hospodářskou budovu spojuje barokní brána, dvůr pak uzavírá stodola. Všechny budovy jsou kryty sedlovou střechou.

Celý areál býval uzavřen ohradní zdí z lomového kamene, z níž se dochovaly pouze zbytky doplněné novodobou cihelnou zdí. Nedochovalo se též původní barokní kování oken a dveří. Záchrana statku a jeho rekonstrukce se uskutečnila koncem 70. let 20. století. Objekt je v majetku hlavního města Prahy, které jej pronajalo občanskému spolku Bohnice žijí.

Místo, kde dříve stála usedlost Bulovka

Autor: wikimedia commons

Dnes už zaniklá usedlost stála v jihozápadní části dnešní nemocnice, asi 100 metrů od západního konce Libeňského hřbitova. Pozemky patřící k usedlosti byly především pole, ale také vinice a  pastviny. Usedlost byla tvořena třemi samostatnými budovami bez dvora. Roku 1861 ve dvou budovách začala fungovat tkalcovna.

V první polovině 19. století byl jejím majitelem Ferdinand Bulla, od něj usedlost koupil roku 1762 František Petch, kterému v té době patřily i další usedlosti, třeba Pečové, Červená báň nebo Vaceška. O sto let později pozemky koupila obec Libeň od tehdejšího majitel Gustava Heitze za 70 000 zlatých a chtěla tu postavit vodárnu. Z tohoto plánu ale sešlo, stejně tak jako z myšlenky zřídit zde jatka. Budovy dále chátraly a později zde obec zřídila chudobinec.

Na začátku 20 století byl celý areál zbořen a v letech v letech 1913 - 1915 tu obec Libeň postavila infekční pavilon, který se stal základem pro budoucí nemocnici otevřenou roku 1931.

Knorův statek

Autor: wikimedia commons

Tento statek, který byl postaven na starobylé obchodní stezce, je jednou z prvních dochovaných usedlostí v Dolních Chabrech. Celý komplex velké zemědělské usedlosti tvoří tři stavby. Obytná patrová část a špýchar jsou zdobeny vykrajovanými štíty a tesaným pískovcovým zábradlím. Ke komplexu ještě patří stodola. Objekt má charakteristickou dispozici tzv. středočeského typu statku, kde je obytná budova a špýchar v průčelí propojen hlavní vjezdovou branou.

První zmínka se datuje do roku 1654. Tehdy byl jako majitel uveden Duchoslav Petružela. Proto se statku také někdy říká Duchoslavův. Je ale možné, že je statek daleko starší, podle odborníků se o něm může zmiňovat už zápis ve Strahovském urbáři (historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti - pozn red.) datovaný do roku 1410.

Statek měl několik dalších vlastníků, kteří se do jeho historie nijak zvlášť nezapsali. Až v roce 1742 nemovitost vyženil Jan Knor z Dolan. Jeho potomci tu pak žili nepřetržitě dalších 175 let. Knorové usedlost barokně přestavěli a od té doby právě nese i jejich jméno. Od Knorů usedlost koupil Václav Prušák v roce 1917. Jeho rodině patřil až do roku 1963, kdy byl zabaven MNV Dolní Chabry,a byl využíván JZD a Státním statkem do té doby, dokud zcela nezchátral.

V roce 1974 převzalo statek Muzeum města Prahy, aby zde zřídilo depozitáře a restaurátorské dílny sbírek plastik. Muzeum nejdříve chtělo statek strhnout a nahradit montovanými halami z vlnitého plech, ale v tomto úmyslu mu zabránila památková ochrana. V roce 2003 byl statek po dlouhých soudních jednáních navrácen vnukům posledního majitele Václava Prušáka - Vlastimilu a Ondřeji Němcovým.

Usedlost Kuchyňka

Autor: wikimedia commons

Kuchyňka je typická klasicistní viniční usedlost, která se nachází v Libni v ulici Květinářská. V polovině 18. století byl majitelem usedlosti i přilehlých vinic hradčanský primátor František Jakub Unkoffer. Ve 40. letech 18. století byla vinice při francouzském vpádu zničena a réva zkrmena, jak uvádí Tereziánský katastr. Dalším známým majitelem byla Johanna Würtenbergová, která usedlost vlastnila kolem poloviny 19. století. V Kuchyňce bývala do roku 1948 zahradní restaurace. Od roku 1948 zde byly kanceláře, v 70. letech po přestavbě ubytovna ČKD Dukla. V současné době je v soukromém vlastnictví a funguje jako hotel

Obrázek místa, kde dříve stála usedlost Plmovka

Autor: wikimedia commons

Viniční usedlost Palmovka stála na severním úpatí vrchu Vítkov, jihovýchodně od Karlínského náměstí a patřila k nejstarším stavbám v celé oblasti. První zmínky jsou známé už ze 17. století, konkrétně z roku 1631, kdy zdejší vinici a chmelnici zakoupil Adam Fridrich. Po něm pozemky vlastnilo několik majitelů, až v roce 1686 nemovitost i pozemky vyženil Daniel Palma. Palmové ji vlastnili více než 50 let a tak také získala svoje jméno.

Majitelé se střídali a stavby zvelebovali. Podle dostupných údajů zde kromě velkého viničního obytného domu byla také kovárna, stáje, kůlna a zahradu při domu zdobily různé sošky, pomníčky a altánky. Tato venkovská idyla skončila na začátku devatenáctého století. V roce 1832 Palmovku koupil od důchodního (osoba, která zapisovala a spravovala důchody panství - pozn. red.) z Vršovic Jonáše Hubnera František Antonín Muller a nechal zde postavit továrnu na svíčky a mýdlo a kovárnu přeměnil na lihovar.

Definitivní ránu viničnímu a zahradnímu rázu okolí zasadil podnikatel Vojtěch Švarc, který na přelomu 19. a 20. století koupil zdejší pozemky, nechal je rozparcelovat a zastavět obytnými domy.

Fotogalerie

13 fotografií

Statek Vranných

Autor: wikimedia commons