Masaryk si přál „stylovější“ Prahu a zdravý lid: Národní muzeum objevilo unikátní záznam projevu

Doposud se podle koordinátora digitalizace zvukových dokumentů Národního muzea Filipa Šíra vědělo pouze o třech zvukových záznamech prvního československého prezidenta. „Ví se, že se nerad nechával filmovat i nahrávat. Tento objev záznamu projevu, který Masaryk pronesl na Pražském hradě v den svých 80. narozenin, představuje do značné míry unikát, navzdory tomu, že kompletní přepis projevu se dochoval,“ uvádí.

Zvukový záznam, pořízený na tzv. fonografickém válečku, takové štěstí neměl. Projev se na něm totiž nezachoval celý, a s ohledem na jeho stáří a velice pracnou rekonstrukci také v nepříliš skvělé kvalitě. Podle Šíra je nicméně trochu zázrak, že se dochoval alespoň takto. „Stejně jako v případě modernějších páskových diktafonů se fonografické válečky uplatňovaly pro opakované použití. Kdykoliv tak mohlo dojít k přemazání starého záznamu něčím novějším,“ uvádí.

Napomohla nejmodernější technologie

Podle Michala Lukeše, generálního ředitele Národního muzea, je v současné době neuvěřitelné uvědomit si, že 7. března letošního roku uplyne 90 let od pořízení záznamu, a zrovna tak také 170 let od narození Tomáše Garrigue Masaryka. Toho veřejnost zná především podle fotografií, nespočtu různých soch a pak také díky jeho početné spisovatelské práci, kdy po něm zůstalo mnoho filosofických, politických i sociologických svazků. Jeho hlas veřejnosti tolik známý není.

„Rekonstrukce dávno pořízeného záznamu nebyla snadná,“ připustil ředitel. „Fonografické  válečky jsou velmi citlivý materiál, který sice dosud lze na starších zařízeních přehrát, ale lze jej velice rychle opotřebit a poškodit. Proto jsme do muzea pořídili speciální moderní zařízení Endpoint, které je jediné svého druhu v Evropě. Ten pořízený záznam přečetl laserovou technologií, aniž by byl fonováleček poškozen, a my jej tak mohli v digitalizované podobě předvést veřejnosti.“

Internet a výstavy

Zvukový záznamsi mohou lidé poslechnout na webových stránkách Národního muzea v rámci tzv. esbírky, kde je pro veřejnost možné prohlížení více sbírkových předmětů v digitalizované podobě. Lukeš rovněž připustil, že je možné také jeho využití v některých tematicky souvisejících výstavách. „Konkrétně například v naší nynější expozici k dějinám 20. století,“ uvedl.

Blahobyt demokracie a zelená Praha

Co přesně že v projevu pan prezident povídal? Předně vyjádřil vděk za to, že Národní shromáždění přijalo v roce 1930 zákon, tzv. Lex Masaryk, v němž stojí, že „T. G. Masaryk se zasloužil o stát. Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění.“ Podobné pocty se dočkal například ještě Edvard Beneš (†64), Milan Rastislav Štefánik (†38) nebo Václav Havel (†75).

Dále Masaryk pohovořil o svých myšlenkách a vizích, které jsou podle něho nezbytné pro rozkvět republiky a národa. „Ač se v něm Masaryk zmiňuje o hospodářských problémech, řešení problémů nevidí jen v ekonomice, ale také v důležitosti vzdělávání, zdraví a rozvoje zdravotnictví, spolupráce Československa coby malého státu se zahraničními státy, a také odpovědnost žurnalistů za politiky,“ uvádí Lukeš, jehož odborností je právě historie. „Spoustu tezí z tohoto nadčasového projevu by se dalo bez problému uplatnit v projevech z roku 2020,“ myslí si.

Svou pozornost Masaryk věnoval i Praze, městu, v němž coby politik, pedagog a konečně i prezident prožil podstatný kus života. „Mívám často příležitost vidět, s jakou pietou a láskou přichází lid na Hrad, dychtiv poznat naši tisíciletou kamennou historii. Proto jsem brzy po návratu z ciziny učinil opatření, aby se z hradu vhodnými opravami a odkrytím jeho rozmanitých historických složek stal důstojný pomník našich dějin,“ nechal se Masaryk v den svých narozenin slyšet.

„Představuji si na Letné, na severu a také na jihozápadě oblasti petřínské pás zeleně. Doufám, že všechna tato zeleň zůstane zachována, v níž ojediněle budou postaveny v příštích dobách jen nejvybranější stavby naší architektury,“ uvádí dále. „Aby zmatek neukázněné komunikace nevynutil si nahodilé průlomy Starým městem, je, myslím, nutno, aby dnešní generace, přihlížejíc k nutným potřebám života, vyřešila regulační a komunikační problém této starobylé části Prahy. Jen tehdy dorosteme do svého stylu, budeme-li mít úctu a pochopení pro odkazy naší bohaté a vysoce kulturní minulosti a budeme-li je pečlivě chránit.“