„Komunisty měli zrušit!“ Horákovou „sprostě zabili“, tátu čtyř dětí přejel tank

Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin v úvodu semináře Zločiny upozornil: „Bohužel 30 let po sametové revoluci je třeba stále aktivně připomínat zločiny komunismu (...) Každý den, když sleduji politickou scénu, vidím, že se do popředí moci dostávají bývalí, či dokonce současní zastánci komunistické ideologie. A co je horší? Málokomu to vadí.“

Mluvilo se nejen o obětech zločinů komunistů - justičních vraždách Milady Horákové a dalších, ale třeba i o „obětech dopravních nehod“ za okupace, včetně muže, kterému přejel sovětský tank hlavu. A nebo také o „živých pochodních“ - Janu Palachovi, který se stal známým po celém světě a také symbolem „malé znásilněné země uprostřed Evropy“, jak říkal historik Pavel Blažek. Či o Janu Zajícovi, od jehož úmrtí to bude zítra 51 let.

Czernin zmínil hrubou chybu

Czernin upozorňoval na to, že zatímco nacistická totalita je obecně odsuzována a pohled na ni je „krystalicky jasný“, tak komunistická doba zůstala pro mnoho lidí „zamlžená“. On sám označil komunistický režim za „čisté zlo“. A studenty rázně vyzval: „Nenechte se opít rohlíkem, ani koblihou.“

Vrátil se také k debatám o tom, zda měla být KSČ po sametové revoluci zakázána. „Co se ale nepovedlo, bylo zrušení komunistické strany. To byla hrubá chyba. Komunistům jsme dali prostor k obhajování a relativizování svých zločinů,“ zlobil se Czernin.

„Dokážete si představit, že by po válce v Německu kandidovala NSDAP? Získala pár procent a mohla vykládat třeba o tom, že přeci mezi lidmi v koncentrácích byli také zločinci? A nebo že atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha byla vražda? Vždyť tam přeci zemřel člověk,“ dodal 1. místopředseda TOP 09.

Rudé zrůdy a „hnus“: Fanatici jako Urválek ničili nevinné. Tohle byli totalitní „kati“

Czernin to nemá za přehnané, podobné relativizování historie podle něj totiž slyšíme i dnes. „Mašínové byli vrazi, Horáková se přiznala... To slyšíme říkat veřejně aktivní osoby, členy parlamentu. A spousta našich spoluobčanů souhlasně brblá, že to přeci za komunistů nebylo tak hrozné. Lidé měli práci, také byty, možná byly jenom nějaké provozní obtíže,“ dodal Czernin.

Že se Horáková přiznala, o tom mluvila v ČT v roce 2014 tehdejší komunistická poslankyně Marta Semelová a čelila dokonce trestnímu oznámení. Současný poslanec KSČM Stanislav Grospič pak loni označil oběti okupace sovětskými tanky v roce 1968 za oběti dopravních nehod.

Otec čtyř dětí s rozjetou hlavou tankem

Na oběti se proto vzpomínalo v pondělí i na půdě Senátu. Historik Petr Blažek podotkl, že Grospičův výrok ohledně obětí srpnové okupace vyvolal velký ohlas a „znovu vrátil do veřejného prostoru téma obětí srpnové okupace“. „Zpočátku se mělo za to, že obětí bylo několik desítek, poslední číslo máme, že do konce roku 1968 se jedná o 138 osob,“ upozornil Blažek.

Za celou sovětskou okupaci pak šlo dle něj o 425 obětí, což označil za nemalé číslo. „Najdeme mezi nimi děti, najdeme mezi nimi lidi, kteří byli ve středním věku (...), osoby, které byly zastřeleny, osoby, které zemřely po zásahu střepinami, osoby, které byly zapáleny sovětskými tanky. A také osoby, které zemřely skutečně při tzv. dopravních nehodách. Značná řada těch nehod ale nebyla nehodami, které známe z běžného dopravního provozu,“ pokračoval.

A připomněl třeba smutný osud otce čtyř dětí a zaměstnance JZD Vítězný Únor v Banské Bystrici Jozefa Leváka, který si lehl na náměstí ve Zvolenu před kolonu sovětských tanků. Jejich průjezdu však tím nezabránil. „První tank mu rozjel hlavu,“ uvedl Blažek. I Levák byl přitom veden jako oběť „dopravní nehody“, zemřel 21.8.1968, bylo mu 38 let.

„Sprostě zavraždění za křiku Urválka“

V úterý 25. února to bude přitom 70 let od umučení faráře Josefa Toufara. „Soused udával souseda, každé slovo bylo nebezpečné, závist a zášť byly povýšeny na občanské ctnosti, jen málokdo se dokázal bolševické zvůli vzepřít a pokud v sobě našel odvahu, zabili ho,“ připomínal Czernin.

„Sprostě ho zavraždili za křiku justičního vraha prokurátora Urválka jako Miladu Horákovou, nebo ho ve vězení utloukli k smrti jako pátera Toufara, jako Pavla Vonku. Ani pes po nich neštěkl. Nebo ho poslali do uranových dolů, aby pak v bolestech umíral na rakovinu. Přesto byli lidé, kteří se jim postavili, stateční lidé, lidé, o kterých málo mluvíme,“ pokračoval Czernin.

Připomněl tak jméno komunistického prokurátora Josefa Urválka, které se přetřásalo v poslední době kvůli údajné spolupráci s exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou, vládní zmocněnkyní pro lidská práva, kterou toto spojování stálo nominaci na pozici ombudsmanky. Válková odmítala, že by společně s Urválkem spolupracovala na nařízeních „šikanujících disidenty“.

V sále Fischer, Smoljak i Hilšer

Czernin se pozastavil též u sporů okolo bratrů Mašínových. „Jak to, že se vůbec diskutuje o bratrech Mašínových? Byli to stateční bojovníci, bojovníci proti komunismu, žádní vrazi, ale ne, my jim nestavíme pomník, my diskutujeme, jestli byli dost dobří, čestní a jestli jednali podle zákonů,“ podotkl Czernin.

„Zabíjet, zavírat, krást, to všechno komunisté dělali,“ doplnil a pokračoval: „Na místo, abychom hrdiny vyzdvihovali a mluvili o nich ve školách, mnozí představitelé státu jejich statečnost relativizují. Komunistická totalita byla čiré zlo, které páchalo nejhorší zločiny na základě ideologie nenávisti,“ podotkl.

Senátor Fischer promluvil o smrti syna Vojty: Sáhli jsme si na dno, ale zvládli to

Semináře se zúčastnil i šéf senátního výboru Pavel Fischer. I on připomněl, proč je zločiny komunismu nutné si připomínat. A také on varoval před relativizací historie. „Na sklonku minulého roku 2019 se rozhořel velký diplomatický střet mezi Varšavou a Moskvou,“ připomněl polské protesty proti „přepisování dějin 20. století tak, jak navrhoval v tuto chvíli Vladimir Putin“.

Historik David Svoboda upozorňoval, že současné Česko náleží - ať si to chceme přiznat, a nebo nikoli - spíše k východní Evropě, i když snilo o Západu, a padají slova o svébytné střední Evropě. I proto se nás východní dění týká. Do publika usedli  nejen studenti, ale třeba i senátoři Marek Hilšer či David Smoljak.