7°C
V místech, kde se Ořechovka nachází, byla původně nádherná barokní zahrada šlechtice Jana Kryštofa Bořka s letohrádkem. Všechno ovšem zničila v roce 1742 válka o rakouské dědictví. „Zahradu ve stylu francouzských parků a sochařskou výzdobu zničil dělostřelecký souboj mezi francouzským vojskem okupujícím Prahu a rakouskou armádou,“ připomíná Petr Ryska, autor projektu Praha Neznámá, který nabízí netypický pohled na jednotlivé pražské čtvrti. Poté území bývalé zahrady sloužilo jako dělostřelecké sklady a laboratoře. Památkou na toto období jsou názvy přilehlých ulic Zbrojnická, Dělostřelecká a U Laboratoře. Po vzniku Československé republiky se na tomto rozlehlém území začalo horečnatě stavět. Noví státní úředníci potřebovali v Praze slušné bydlení a dobrou rezidenční adresu hledala i jednotlivá zahraniční zastupitelství. A jak vznikl název nové rezidenční čtvrtě? Bývalé Bořkově zahradě se lidově říkalo Bořekovka, z toho potom vzniklo Vořechovka a z toho se objevil i dnešní název.
Výstavní a rozmanitá
Ministerstvo veřejných prací zareagovalo na potřebu úřednické výstavby velmi rychle a hned v roce 1919 vypsalo soutěž na stavbu rodinných domků Stavebního družstva státních a jiných veřejných zaměstnanců. „Z celkového počtu 197 domků nového zahradního města jich bylo určeno pro jednu rodinu 180, kdežto ostatní byly bytové, kde převažovaly byty dvou- a třípokojové po 35 %. Méně bylo bytů jedno- a čtyřpokojových – po 15 %,“ vysvětluje Petr Ryska. Jednou ze soutěžních podmínek nové čtvrti Ořechovka bylo jasné přidělení části zahrady ke každému z bytů. Střídáním typu domků řadových a izolovaných se mělo předejít jednotvárnosti zástavby. Vítězný návrh architektů Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře se stal podkladem pro definitivní urbanistické řešení této vilové oblasti. Ovšem aby se předešlo stejnému typu domků, každou část vznikající čtvrtě projektoval jiný architekt. Tak například větší část řadových domů v ulicích Klidné a Dělostřelecké projektoval Jindřich Freiwald, řadu domů v Západní a Lomené ulici Jaroslav Vondrák, který na Ořechovce prosadil kotážové (řadové) domy známé z anglických zahradních měst.
Müllerova vila
Mnoho vil na Ořechovce bylo stavěno předními českými architekty své doby a patří mezi významné stavby moderní architektury 20. let 20. století. Nejznámější vilou v těchto místech, kterou najdeme těsně za hranicí Ořechovky na druhé straně Střešovické třídy, je Müllerova vila od vídeňského architekta Adolfa Loose, který ji celou, včetně interiérů, navrhl ve spolupráci s architektem Karlem Lhotou. Müllerova vila stojí v ulici Nad Hradním vodojemem, s prudce svažitou zahradou směrem k tramvajové trati, kousek od Starých Střešovic.
TIP redakce
Vycházka s průvodcem
Pokud patříte k milovníkům prvorepublikové architektury, pak je vycházka na Ořechovku ten správný tip. S průvodcem PRAHY NEZNÁMÉ se vycházka koná 29. února. Sraz je na zastávce tram č. 1, 2 – Sibeliova ve směru z centra. Co vás čeká? Dozvíte se, jak vznikala nejstarší prvorepubliková vilová čtvrť, poznáte uměleckou kolonii vystavěnou v holandském stylu z režných cihel, uvidíte ulice angličtější než v Anglii a další zajímavosti. Více informací a vstupenky na vycházku najdete zde.
