Australští hasiči slaví, všechny požáry jsou pod kontrolou. Vědci varují: Bude hůř

Ničivá a výjimečně dlouhá sezona požárů si v Austrálii od září vyžádala nejméně 33 životů a podle odhadů zahubila až jednu miliardu zvířat. Živel zničil přes 3000 domů a shořelo asi 117 tisíc kilometrů čtverečních porostu, což skoro odpovídá rozloze Česka a Slovenska dohromady. Nový Jižní Wales, ležící na západě Austrálie, byl požáry postižen vůbec nejsilněji.

K uhašení ohňů přispěly mohutné deště, které Nový Jižní Wales v posledních dnech zasáhly. Jednalo se o nejsilnější srážky v tomto státě za několik desítek let. Kvůli záplavám musely být evakuovány stovky lidí.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Déšť pomáhal, ale i zabíjel

V sousedním státě Queensland si povodně podle nejnovějších zpráv vyžádaly jednoho mrtvého. Kajakář (†75) se pohřešoval od neděle, kdy si vyrazil na řeku Mary River. Jeho tělo nalezli záchranáři tento týden.

„Všechny požáry ještě nebyly uhašeny, některé ohně na jihu Nového Jižního Walesu ještě stále hoří, všechny už ale máme pod kontrolou,“ napsal na twitteru komisař Rob Rogers.

Oddechnout si tak mohou mimo jiné obyvatelé Sydney, metropole Nového Jižního Walesu. Město zůstávalo kvůli dýmu z požárů řadu týdnů zahaleno hustým kouřem. Katastrofální požáry přišly po vleklém suchu, jež někteří experti spojují s klimatickými změnami. Podle meteorologů byl loňský rok v Austrálii nejsušší a nejteplejší v historii měření.

K infernu stačila jiskra

Austrálie byla vždycky zemí extrémů, vlny veder střídala období vydatných dešťů a mohutných bouří, podle národní meteorologické služby však začalo v posledních letech ubývat srážek a ze země se stala vyschlá pustina. Už v roce 2007 v rámci Mezivládního panelu pro změny klimatu australští klimatologové a další odborníci upozornili, že zemi v blížících se letech postihnou „devastující požáry“.

Apokalypsa je na obzoru: Vědci zmínili pět pohrom, které lidstvo přiblíží záhubě

„Bez deště se vyschlé pláně a lesy staly pohonem letošních požárů. Stačila jiskra a regiony se proměnily v inferno,“ vysvětlil melbournský profesor Linden Ashcroft. „To, co jsme viděli letos, budeme vídat mnohem častěji. Nechci si ani představit, jak naše léta budou vypadat za pár let, bude to horší. Austrálie se změnila v místo, které už nepoznávám,“ dodal Ashcroft.

Za krizi můžou lidé

„Letos to byl vrchol klimatické krize, kterou má na svědomí člověk,“ přidala se vědkyně Nerilie Abramová, hlavní faktorem změn klimatu v Austrálii jsou podle ní rostoucí uhlíkové emise.

„Jestli budeme dál jako země produkovat tolik emisí, musíme se připravit na víc podobných událostí, jako byly požáry. Ve 21. století k nim bude docházet třikrát častěji, než tomu bylo v 20. století,“ upozornila Abramová. Minulý týden Abramová, Ashcroft a dalších jejich 400 kolegů zaslali vládě otevřený dopis, ve kterém své lídry vyzývají, aby „se zapojili do snižování emisí“.

„Celá věc je skličující zvláště proto, že jsme před něčím podobným varovali již před léty. Svoje předpovědi a výzkumy jsme předložili vládě, ale oni nás ignorovali,“ rozčílila se vědkyně. Podotkla, že nyní experti řeší, jaký dopad bude mít teplejší podnebí na zdroje vody, turismus, hospodářství, ale také na život jako takový.

Odbornice: Australané se zvládnou adaptovat

„Budeme muset otevřít debatu na tato témata, některé oblasti se stanou pro život nebezpečné. Věřím však, že my, Australané, máme schopnost se adaptovat na nové podmínky, že zvládneme změnit vše, co se dá,“ zmínila Abramová. „Prvním krokem a věcí, co potřebujeme právě teď, je nový a silný lídr,“ uvedla vědkyně, která viní vládu nynějšího premiéra Scotta Morrisona za jeho nečinnost v době krize - stejně jako řada jejích kolegů.