Sám si opravuje starší domek po prarodičích a těší se, že v něm jeho syn navzdory osudu prožije šťastné dětství. Dům, ve kterém ještě nedávno žila prababička, je hodně starý. Je potřeba udělat nové rozvody. Tomáš tam jezdí vždy po 14 dnech na týden. Obleče se do montérek a pracuje na domě. Malého Olivera mu hlídá máma. 

Tomáš je teď na rodičovské dovolené, ale už si požádal o přeložení do místa budoucího bydliště. Tomáš chtěl začít předělávat obývák, kuchyň s jídelnou a ložnici a pak postupně pokračovat. Chtěl všechno dokončit před stěhováním. Má to vymyšleno tak, že by měl otevřený prostor mezi kuchyní a obývákem, ale už od dědy ví, že to nejde - zeď mezi pokoji je nosná. Dětský pokoj zatím realizovat nebude a chtěl by ho udělat do budoucna v patře.

Pokoje jsou v původním stavu s většinou nefungujících elektrických zásuvek a svítidel. Elektrika je ještě vedena v hliníku. I když se Tomášova babička o bydlení vždy velmi starala, vzhled a vybavení pokojů̊ už neodpovídá dnešní době. 

Designéři přemýšleli, kam umístit pokoj pro malého Olivera. Tušili, že nejlepším místem bude původní ložnice. To s sebou neslo hledání vhodné pozice průchodu z hlavní místnosti, který zde podle všeho v minulosti byl. Šlo o starý rodinný dům, postavený a porůznu rekonstruovaný převážně svépomocí.

Chtěli svěží, světlý a lehce venkovský interiér. Takový, který bude maximálně pozitivní. Výchozím materiálem proto byly dekory dubu v rustikálnější podobě, v přírodním odstínu a s výraznější kresbou. Doplnili ho o světle hnědou (cappuccino) na jídelním stole a kuchyňských dvířkách, zbytek už byl v bílé a světle šedé. V dětském pokoji designéry inspirovalo krásné povlečení s motivem autíček, kde byla hezká kombinace okrové a modrozelené barvy. V kombinaci s dubem a černou je to sázka na jistotu. 

Premiéru dalšího dílu „Jak se staví sen – extra“ uvidíte na Primě v pondělí 2. března ve 21:35 a Jak se staví sen – tipy a triky ve 22:50.