České jídlo? Může být kvalitnější. Ale chybí podpora, říká nová šéfka potravinářů

Pokračování projektu cechovních norem, které určují povinné složky potravin i postup jejich výroby, bude jednou z priorit nové prezidentky Potravinářské komory. Normy by se podle Večeřové měly rozšířit i na krmiva, pro chovatele a prvovýrobce. Na trend raw food, tedy syrové stravy, nebo veganské potravy by se podle ní zaměřovat neměly, ale mohly by podpořit třeba produkci českých biopotravin. Podpora by mohla mířit i na potraviny nahrazující jídlo, které může některým lidem způsobovat zdravotní problémy, tedy potraviny bezlepkové a bezlaktózové.

Cechovní normy podle komory zajišťují vyšší kvalitu potravin. Výrobci se k normám mohou přihlásit dobrovolně a za využití značky, kterou je kruh s českou vlajkou a nápisem „Vyrobeno podle české cechovní normy“, pak hradí poplatky.

Babiše šokoval nákup v Německu. „Měl jsem se střelit do nohy,“ napsal o ANO

Právě větší podpora domácí produkce potravin podle Večeřové v Česku chybí na rozdíl například od Rakouska, Nizozemska, ale i Polska nebo Maďarska. Technologické možnosti v Evropě a Česku jsou přitom podle šéfky komory v podstatě shodné. Důležité je podle ní i informování zákazníků. „Bez úzkého kontaktu se spotřebitelem a vysvětlování souvislostí i samotného procesu výroby se dnes daleko nedostaneme,“ řekla.

Sama se jako zákaznice nevyhýbá při nakupování potravin ani supermarketům. „Jeden řetězec mám oblíben, vzhledem k vysokému podílu českých i regionálních produktů,“ uvedla. „Velmi ráda ale zavítám pravidelně také na farmářské trhy na Náplavce, právě kvůli českým potravinám, ale také kvůli pohodové atmosféře v kterékoliv roční době,“ řekla.

Trápení s pracovníky

Jedním z problémů trápících české potravinářství je podle nové prezidentky komory nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro střední řídící pozice i vyučených kvalifikovaných dělníků. Pracovníci navíc stárnou. „I když se odměňování v potravinářském sektoru zlepšilo, automobilovému průmyslu nebo IT nemůže konkurovat. A mnoho benefitů nevymyslíte. Mnoho oborů pracuje od brzkého rána, nebo dokonce v noci, a na to dnes lidé moc neslyší. To je velmi shodná situace jako v zemědělství, které trpí úplně stejným problémem,“ dodala. Bez agenturních zahraničních pracovníků by tak podle ní byly s výrobou potravin potíže.

Průměrný Čech loni utratil 150 tisíc. Nejvíc za bydlení, jídlo a dovolenou

Potravinářská komora ČR má stovku členů, včetně čelných českých výrobců potravin. Večeřovou do funkce zvolilo jako jedinou kandidátku loni v prosinci vedení komory na čtyři roky. Večeřová byla v 90. letech vědecko-výzkumnou pracovnicí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. Následně nastoupila jako zástupce šéfredaktora do společnosti Strategie, která vydávala mimo jiné časopisy Náš chov nebo Krmivářství. Na začátku tisíciletí přešla na ministerstvo zemědělství. Působila pak také jako mluvčí Potravinářské komory ČR nebo Agrární komory ČR.