Čínské lži sahají daleko, nejen ke koronaviru. Cenzuruje „armáda“, říká český sinolog

Situace ohledně koronaviru se v Číně už podepsala na politických strukturách. Starosta Wu-chanu, odkud nákaza pochází, nabídl, že rezignuje. „Nezveřejňovali jsme informace včas a také jsme je nevyužívali efektivně,“ přiznal Čou Sien-wang.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Personální změny si vyžádal i v roce 2003 virus SARS, když kvůli němu skončil starosta Pekingu. Politické špičky se proto nyní Číňany snaží přesvědčit, že mají situaci pod kontrolou. Do oblasti se „na kontrolu“ vydal mimo jiné premiér. Fascinovat chtějí také extrémně rychlým postavením nemocnice pro 1000 nakažených. To vše zřejmě jen proto, aby si zajistili, že jejich moc nebude ohrožena.

Stavba nemocnice v čínském Wu-chanu, epicentru nákazy koronavirem (31.1.2020) | Reuters

I starosta Wu-chanu se totiž nechal slyšet, že sice informace měli, ale on nedostal povolení je zveřejnit.To poukázalo na roztříštěnost čínského systému a na to, že i sami politici mezi sebou mají problém se domluvit.

„Je určitě možné, že v Číně se poměrně často neinformuje o věcech z různých důvodů. To neinformování v počáteční fázi může být dáno různými věcmi včetně toho, že aparát komunistické strany a vlády tam je dost složitý, roztříštěný, fragmentovaný,“ řekl Blesk Zprávám Aleš Karmazin, expert na čínskou politiku, bezpečnost a mezinárodní vztahy.

„Armáda“ cenzorů

Informace, které působí negativně jak na domácí, tak na mezinárodní prostředí, podle něj zamlčuje nejen centrální čínská vláda, ale i samotné lokální vlády.

„To se tam určitě děje a děje se i to, že v některých situacích dochází k cenzuře internetu, internetových diskuzí a zpráv,“ popsal Karmazin z Metropolitní univerzity Praha, který v minulosti působil na Pekingské univerzitě. Cenzura podle něj není totání, ale částečná.

Na sociálních sítích se objevují videa, která ukazují, jak lidé ve frontách čekají na ošetření, které se jim někdy ani nedostane. Záběry ukazují trpící i mrtvé na chodbách a někteří tamní obyvatelé už začínají otevřeně mluvit o tom, co jim vadí.

Nekontrolovatelný třes: Šokující video ukazuje utrpení nemocného koronavirem

Jejich videa ale bývají pečlivě kontrolována a z internetu mazána. Pravidla navíc podle Karmazina nejsou úplně jasná. „Na čínském internetu jsou příspěvky cenzurovány početnou skupinou - v uvozovkách najatou armádou lidí, kteří prostě cenzurují nepříznivé zprávy proti režimu,“ prozradil tamní praxi expert. Je tedy otázkou, z jaké části jsou informace, které máme, pravdou, co je zamlčeno a co je lež.

Částečná cenzura má zabránit nespokojenosti

„Politici se někdy bojí udělat nějaký výraznější krok, protože si myslí, že by to mohlo mít negativní následek a že by je za to centrální vedení Číny vnímalo nelibě, nebo že by to považovali za nějaký přešlap,“ vysvětlil tamní přístup expert.

Lokální politici jsou proto raději zvyklí opakovat obecné fráze prezidenta Si Ťin-pchinga například o tom, jak je Čína efektivní a moderní zemí. A to byl podle Karmazina také jeden z důvodů k tomu, proč Číňané nepřiznali, že situaci nezvládají. Uznává ale zároveň, že mohlo být těžké situaci na začátku vyhodnotit.

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci! Lidé si už v Číně vyrábí roušky ze zelí, grepů a spodního prádla!

Hlavní, na koho chce tamní režim působit, jsou podle něj obyčejní občané Číny. Politici se totiž bojí veřejných nepokojů nebo protestů. „Ty se sice v Číně dějí v desítkách a stovkách za rok, ale jsou limitované. A oni se bojí většího nesouhlasu nebo protestů, které by potenciálně proti vládě mohli vystoupit,“ řekl Karmazin.

Je krize začátek konce čínské vlády?

Lidé v Číně si podle Karmazina problémy uvědomují a vnímají, mají ale důvody, proč být zticha. „Ta populace zvažuje plusy a mínusy toho režimu. Určitě vnímají třeba negativní dopady na životní prostředí a sociální a ekonomickou situaci v některých lokalitách, ale zároveň zvažují i plusy, jako to, že je ta země stabilní,“ popsal.

To, že se prezident Si Ťin-pching navenek prezentuje jako silný vůdce, se Číňanům líbí i protože jsou hodně vlastenecky založení. „Jejich nacionalistické cítění také přispívá tomu, že jsou k režimu a zemi loajální,“ vysvětlil Karmazin.

Komunistická Čína slaví 70 let: Velký Mao, vojenská přehlídka, balónky i významné mlčení

Řada lidí je nespokojená s tím, že vláda koronavirus podcenila, o vnitřní politickou krizi, ale podle politologa nejde. „Myslím, že tohle rozhodně není začátek konce, je spousta jiných důvodů, které Si Ťin-pchinga budou trápit víc,“ míní. Jsou to prý třeba ekonomické reformy, co se lidem nelíbí.

„Čína chce ukázat, že situaci je schopná zvládnout sama. Režim to ustojí,“ říká někdejší výzkumník z univerzity v Pekingu. „Ve většině částí Číny je to bráno jako nepříjemnost nebo problém, ale ne jako katastrofa,“ dodal.

The people in #Wuhan need to stay in there apartments. Some have start singing In their homes. (Video from my friends trough WeChat)#2019nCoV #coronarvirus #wuhan pic.twitter.com/Z8ax9ZCLoL

— RioJam (@RioJam) January 27, 2020

Pesimističtější jsou podle něj samozřejmě lidé ve Wu-chanu, a to hlavně kvůli izolaci a uzavření města. Ani tam se ale lidé nebouří. „Někteří lidé na to reagovali tak, že ve svých bytech začali zpívat patrioticky orientované písně,“ připomněl tamní vlastenectví Karmazin.

V Číně pokračují přísná opatření a izolace měst kvůli koronaviru (31.1.2020). | Reuters

Stovky nakažených, o kterých se mlčí?

Odborník na čínskou politiku otevřeně připustil, že je klidně možné, že čísla hovořící o počtu nakažených nemusí být pravdivá. „Myslím, že provincie nebo nižší správní celky, mohou reportovat čísla, která jsou částečně nižší, než je skutečnost, aby vypadali, že epidemii dokážou zvládat. S jistotou to ale nevíme,“ řekl s tím, že to pak může mít vliv na politické postavení a můžou být třeba povýšeni.

305 mrtvých, tvrdí Čína. Šokující zpráva: Tajně spalují těla dalších obětí koronaviru

„Určitě je možné, že nakažených je o stovky víc, než teď víme, ale říkat nějaké jasné číslo by bylo extrémně zavádějící, strašně těžce se to odhaduje,“ vysvětlil Karmazin.

Sinolog: Čína si hraje s čísly už roky

Manipulace s čísly a fakty se prý objevuje i v jiných oblastech, krize týkající se koronaviru není výjimkou. „Je to třeba myslím reportování o růstu čínského HDP,“ uvedl příklad politolog. I zde se podle něj provincie často snaží vůči centrální vládě prezentovat lepší čísla, než skutečně mají. „To je asi nějaká obecná tendence,“ připouští.

To ale není všechno. S hrubým domácím produktem, tedy ukazatelem, který říká, jak je na tom každý stát ekonomicky, si prý pohrává i přímo tamní centrální vláda. „Velmi pravděpodobně cíleně upravovala čísla růstu HDP v minulých letech. Řekněme v posledních deseti dvaceti letech,“ řekl politolog.

„Nemuselo to nutně vždycky být tak, že se snažila vykazovat vyšší růst, než reálně měli. V některých letech byl ten růst v Číně opravdu jeden z nejdynamičtějších. A pravděpodobně vykazovali čísla záměrně nižší, než byl reálný růst HDP, a to proto, aby působili navenek jako menší hrozba pro západní státy,“ prozradil Aleš Karmazín k období okolo roku 2000.