9°C
Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa, kde se stal, autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo. Nyní ho chce osadit plastikou připomínající plameny. Do tendru, který loni vyhlásilo, se přihlásil jako jediný sochař Antonín Kašpar a získal zakázku za 3,7 milionu korun.
Pylon vznikl na přelomu 60. a 70. let, přičemž autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii.
Místo žuly bronz
Národní muzeum podle jeho náměstka Milana Plačka v říjnu uzavřelo smlouvu s Kašparem na zhotovení bronzové plastiky Plamen podle původní sádrové předlohy od sochaře Miloslava Chlupáče. „Chlupáč uvažoval vytvořit plastiku ze žuly. Vzhledem k velké hmotnosti kamene a problému s jeho ukotvením na ocelový pylon byl při pracovní schůzce s dědici autorských práv a pracovníky památkové péče zvolen jako finální materiál bronz,” uvedl Plaček.
Praha by tak po dlouhých letech měla dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka (†70). Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.
Městská část Praha 2 uvažuje i o tom, že by oficiální připomínku Palachova života a činu umístila také na dům v Londýnské ulici, kde se Palach podle nových zjištění narodil, či na dům v Legerově ulici, kde sídlilo zdravotnické zařízení, kde Palach po třech dnech na následky upálení zemřel.
