Úřad Maláčové „jde“ po Agrofertu. Úředníci dostali „notičky“, komu nedávat dotace

Část zákona o střetu zájmů se soustředí na veřejné funkcionáře, kteří ovládají alespoň 25 procent nějaké společnosti. Takové firmy se nesmí účastnit veřejných zakázek ani dostávat dotace. A platí to i v případě, že firmu politik přímo nevlastní. Stačí aby podíl vlastnila „jím ovládaná osoba“.

Podle těchto pravidel vznikla na ministerstvu práce a sociálních věcí, kterému šéfuje Jana Maláčová (ČSSD), „černá listina“. Na té jsou firmy, které zákonným kritériím nevyhovují. Seznam pak úředníci používají jako „tahák“, když schvalují různým firmám přidělení dotací nebo veřejné zakázky.

Babišovi zhořkl oběd v Lánech. Střet zájmů prý potvrdil i druhý audit z Bruselu

„V seznamu jsou uvedeny obchodní společnosti, v nichž mají alespoň 25 procent obchodního podílu veřejní funkcionáři, kteří jsou členy vlády nebo vedoucími ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády či jimi ovládané osoby,“ řekl Jan Brodský z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí serveru iRozhlas.cz, který k seznamu firem doplnil koncové vlastníky.

Firmy vedou k Babišovi i k ministrům

Seznam shrnuje firmy, které funkcionáři vlastnili už od 9. února 2017, kdy vešel v platnost klíčový paragraf. Je na něm 206 firem a z toho 195 jsou firmy, které předseda vlády Andrej Babiš právě kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.

V současnosti ale audity evropské komise ukazují, že i tak je Babiš ovládá a ve střetu zájmu tedy je. V seznamu figurují hlavně firmy Agrofert a SynBiol. Na dotaci by tedy neměly dosáhnout třeba bývalé Babišovy reprodukční kliniky poskytující umělé oplodnění, Kostelecké uzeniny, mlékárna Olma, vydavatelství Mafra i pekárna Penam, která měla v minulosti problém třeba s dotací na výrobu toustového chleba. Babiš podle serveru dokument nekomentoval, už dříve ale opakovaně odmítl, že by v jakémkoli střetu zájmů byl.

Dotovaný toustový chléb Agrofertu poslanci neokusí. A neřeší ani Ondráčkovu cestu

Na seznamu jsou ale i firmy, které ovládají nebo dříve ovládali další lidé z Babišova okolí. Dvě z firem vedou například k Tomáši Hünerovi (za ANO), který byl ministrem průmyslu a obchodu ČR v první Babišově vládě. Svůj podíl má v seznamu několikrát zaznamenaný i jeho nástupkyně Marta Nováková (za ANO).

Dotaci by neměl dostat ani Český Institut Aplikované Ekonomie, a to kvůli vazbám na Jana Mládka z ČSSD. Ten byl v minulosti taktéž ministrem průmyslu a obchodu, zastával ale i funkci ministra zemědělství.

Na dotaci by podle dokumentu neměla dosáhnout ani firma RBE Consult, její jednatelkou je manželka ministra školství Roberta Plagy (ANO). Samotný ministr je uveden jako společník. V seznamu figuruje i další ministr, tentokrát šéf resortu dopravy Vladimír Kremlík. Ten měl v minulosti vazby na firmu Základní element.

Zákon neumožňuje dostat dotace ani se účastnit výběrového řízení i firmě Maris Jaroslavy Němcové (ANO). Ta byla v minulosti ministryní právě resortu práce a sociálních věcí, který nyní seznam používá. Tato společnost je ale od roku 2016 v likvidaci.