9°C
Masopust: Kde se vzaly masky, jméno a další tradice?
Období masopustu začíná po třech králích. Jeho konec, spojený zároveň s největšími oslavami, je pohyblivý. Je totiž spojený s popeleční středou. To znamená, že oslavy se mohou konat od února do března. Kde se tento zvyk vzal a jaké jsou tradice?
Masopustní veselí začíná na tučný čtvrtek, kdy se konaly zabijačky a hostiny. Poslední tři dny jsou pak spojeny s tradičním veselím a v Česku i s masopustními průvody. Tato tradice přitom trvá už přes 700 let a s bujarou zábavou, přejídáním nebo svatbami je spojená celou dobu.
Masopust je světským svátkem
Není přitom jasné, jaký je původ masopustu. „Dají se vysledovat stopy jak pohanské, tak křesťanské, ale určitě převládá světský charakter. Pravděpodobně má svátek základ v oslavách jara, ve snaze zabezpečit nastávající úrodu a jeho bujarý průběh má důvod i v nastávajícím postním, duchovně zaměřeném a předvelikonočním období, vysvětlila pro Blesk Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Oslavy pak byly skutečně velkolepé. Existují dokonce záznamy o tom, že se kvůli nim lidé zadlužili. Během masopustu se zároveň často konali sňatky a zabijačky. Stejně jako s masem se totiž naši předci v daném období vyhýbali i zábavám.
Původ slova masopust
Zajímavostí pak je, že slovo masopust má stejný původ jako slovo karneval, které se tradičně slaví rovněž před začátkem půstu. Martina Waclawičová z Ústavu Českého národního korpusu FF UK vysvětluje, že původ slova je skutečně ve spojení „opustit maso“. Poukazuje rovněž na to, že jde pravděpodobně o doslovný překlad z románských jazyků, ve kterých vzniklo slovo pro karneval rovněž spojením slov pro maso a opuštění.
Ve východní části republiky se ovšem můžeme setkat i s výrazy jako ostatky nebo fašank.
Tradice na masopust
Většina lidí má v Česku masopust spojený především s tradičními maškarami. Maškarám ovšem patřilo především masopustní úterý, tedy poslední den před popeleční středou a začátkem postní doby. Jaké jsou ale další masopustní tradice?
Oslavy ovšem začínaly o necelý týden dříve. Tradiční veselí začínalo už na tučný čtvrtek. Ve čtvrtek v týdnu před popeleční středou si měl každý dopřát tolik tučného jídla a piva, kolik zvládl, aby se připravil na blížící se postní období.
Dalším významným dnem byla masopustní neděle, která patřila velkým zábavám. Neděli se říkává také taneční. Muzika totiž začínala často hrát už po obědě a nepřestala až do rána.
Na masopustní pondělí se také tancovalo. V tento den se ale do tance nemohl dát úplně každý. Konaly se takzvané mužovské bály. Na těch mohli tancovat pouze ženatí muži a vdané ženy.
Vrcholem oslav pak bylo masopustní úterý. Poslední den před začátkem postní doby vyrazily průvody maškar. Nejčastěji mohou lidé potkávat masky laufra, ženušky, turků, kobyl nebo medvěda.
Masopust ve světě
Obdobu masopustu můžeme najít v zemích napříč celým světem. Mezi nejproslulejší patří pravděpodobně karneval v brazilském Rio de Janeiro. Slavné oslavy se konají i v italských Benátkách, kde mají karneval spojený, podobně jako v Česku masopust, s maskovými průvody.
Dalším známou podobou mají oslavy ve Francii nebo okolí New Orleans v USA, kde se slaví Mardi Gras (český překlad je tučný čtvrtek). Karneval a průvody, které veselí v New Orleans provázejí, vedou často k tomu, že se populace města díky návštěvníkům až zdvojnásobí.
Ve Švýcarsku, západním Rakousku a částech Německa se slaví fastnacht, kde významnou roli hrají masky čertů a démonů. V dalších částech Německa a Rakouska se pak slaví fasching, který je podobnější našemu masopustu.
V Rusku a na Ukrajině se pak přípravám na postní dobu říká maslenica. Rozdíl je ovšem to, že podle ortodoxní tradice by se během oslav již nemělo konzumovat maso. Ostatní tučné potraviny ovšem zakázány nejsou a tradice je zde tak spojená především s bliny, tradičními ruskými palačinkami.
Kam na masopust v Praze
Kam na masopust ve vašem okolí
Video
Velkolepý masopust s obřími maskami: Mysleli i na Zemana!
Video se připravuje ...
Témata:
Související
