Íránský „Černobyl“? Lži kolem sestřelení letadla můžou položit režim, tvrdí historik

Minulý týden ve středu celým světem otřásla zpráva o leteckém neštěstí, u Teheránu se krátce po startu zřítil boeing ukrajinské společnosti Ukraine International Airlines. Na palubě bylo 176 lidí, nikdo nepřežil. 

„Přiznali se pozdě, lidé jim to neodpustí“

Íránci uvedli, že za nehodu může technická závada, tisk okamžitě začal spekulovat o tom, že stroj mohla sestřelit íránská raketa, zvláště proto, že jen pár hodin před tragédií Íránci bombardovali americké základny v Iráku. Odborníci včetně českého leteckého publicisty Martina Salajky ihned prohlašovali, že to na závadu nevypadá.

Íránci od středy do pátku zapírali, po zahraničním nátlaku však v sobotu ráno připustili, že „letadlo omylem sestřelili“. To v zemi vyvolalo neuvěřitelnou vlnu nevole, většina cestujících osudného letu byli totiž Íránci nebo lidé s íránskými kořeny. „Přiznání přišlo příliš pozdě, lidé jsou si vědomi, že jejich vláda se pokusila celou věc ututlat, smrt svých krajanů, mezi nimiž byly i děti, jim jen tak neodpustí,“ komentoval Burleigh.

V troskách sestřeleného letadla umíraly děti i celé rodiny. Nejmladší oběti byl pouhý rok

Důkazy od počátku jasně ukazovaly na to, že letadlo „něco“ zasáhlo, na sociálních sítích se šířilo video, kde byla vidět srážka stroje s dalším objektem. Na twitteru kolovaly snímky z místa dopadu, mezi troskami ležely také části střely, v roztrhnutém trupu byly vidět stopy po zásahu, teorie o tom, že boeing „sundala“ íránská raketa, neutišila ani cenzura.

Protesty v Íránu nabírají na síle. Policie tahá slzný plyn. | ČTK/AP

Hněv běžných Íránců není tak úplně zaměřen proti osobě, která vyslala raketu proti ukrajinskému boeingu, ale proti nejvyšším představitelům vlády: revoluční gardě, prezidentovi Hasanu Rúhánímu a především Chameneímu. O jejich výmluvy, že netušili, co se stalo, lidé nestojí, o čemž svědčí i rozsáhlé protesty.

Lži zničily poslední zbytek důvěry ve vládu

Nespokojenost v zemi není nic nového, Burleigh připomněl, že na malých městech se demonstruje pravidelně, zvláště kvůli nedostatku potravin a paliv a růstu cen. Vláda nedostála slibu, že lidem se bude díky mezinárodní jaderné dohodě z roku 2015 žít lépe, prezident USA Donald Trump navíc v létě 2019 od dohody odstoupil.

„Demonstrace kvůli jídlu a palivům se vláda snažila potlačit, v roce 2019 bylo zastřeleno 1500 osob a jejich těla pak tajně zlikvidována. Režim se obával, že by případné pohřby vyvolaly jen další protesty,“ vysvětlil Burleigh.

„Budou mít velký problém dostat pod kontrolu tuto novou vlnu protestů, jejich lži o letecké katastrofě naprosto zničily poslední zbytky důvěry, kterou lidé ve svého duchovního vůdce měli,“ zhodnotil historik. „Ukáže se to u voleb příští měsíc, Íránci nebudou chtít hlasovat pro lháře,“ dodal historik.

Protesty v Íránu: Slzný plyn a zadržený velvyslanec. Trump demonstrace podpořil

Lhaní nepomohlo ani Sovětům po havárii Černobylu

„Vylhat se z katastrofy není nikdy dobré řešení, viděli jsme to po jaderné havárii v Černobylu v roce 1986. Sovětská vláda se také snažila všechno ututlat, což značně podkopalo základy režimu a nepřímo vedlo k jeho pádu,“ Burleigh spekuluje o tom, že letecké neštěstí v Teheránu by mohlo pro tamní vládu mít stejně fatální důsledky.

Burleigh uvedl, že každý pohřeb jedné z obětí ukrajinského letu budou provázet protesty. Proti vládě navíc vystupují i konzervativní Íránci, včetně jejich zástupců ve vládě. Jedna z poslankyň se nechala slyšet, že na každou rakev nechá napsat protiválečný a protivládní slogan o tisíci slovech.

„Chameneí se bude snažit dostat situaci pod kontrolu, je si vědom toho, že by protesty mohly položit jeho vládu. Je otázkou, zda se to postaršímu duchovnímu vůdci podaří,“ uzavřel Burleigh svou analýzu.