8°C
„Mimozemšťané existují,“ tvrdí astronautka. A prozradila, jak mohou vypadat
Vesmír je tak obrovský, že zkrátka není možné, aby život existoval pouze na Zemi. Britskému listu The Observer to řekla někdejší astronautka Helen Sharmanová, která se v roce 1991 podívala do vesmíru jako první občan Británie. Podle ní také nelze vyloučit přítomnost cizí formy života na naší planetě.
„Mimozemšťané existují, o tom nemůže být pochyb,“ uvedla 56letá chemička, která aktuálně působí na Královské univerzitě v Londýně. „Ve vesmíru kolem nás je tolik miliard hvězd, že nutně musí existovat množství různých forem života. Budou vypadat jako vy a já, složené z uhlíku a dusíku? Možná ne. Je možné, že jsou právě teď tady, a my je jenom nevidíme,“ pokračovala Sharmanová.
Rodačka ze severoanglického Sheffieldu se v květnu roku 1991 stala prvním Britem v kosmu, když společně se sovětskými astronauty Anatolijem Arcebarským a Sergejem Krikaljovem odletěla na několik dní na vesmírnou stanici Mir. Na palubě orbitálního komplexu se věnovala vědeckým experimentům.
„Nahoře jsme měli vše, na vlastnictví jsem nepomyslela“
„Není nic krásnějšího než pohled na Zemi z tak velké výšky. Nikdy nezapomenu na to, když jsem ji poprvé uviděla,“ vylíčila Sharmanová. Skoro 25 let byla jediným britským občanem, který zažil jedinečný výhled z oběžné dráhy. Další Brit se do vesmíru podíval až na konci roku 2015.
„Když letěl do kosmu Tim (Timothy) Peake, někteří lidé na mě prostě zapomněli,“ povzdechla si v novém rozhovoru Sharmanová. Uvedla, že ji lidé často označují za první britskou ženu ve vesmíru, ačkoli v tomto ohledu předběhla i všechny britské muže.
Pobyt v kosmu jí prý ukázal, co je v životě skutečné cenné. „Tam nahoře jsme měli vše, co jsme potřebovali k přežití: správnou teplotu, jídlo a pití, bezpečí. Vůbec jsem nemyslela na fyzické vlastnictví, které jsem měla na Zemi. Když jsme přelétali nad určitými částmi světa, vždycky jsme mysleli na své blízké dole pod námi,“ řekla Sharmanová.
Život i podmínky pro něj potřebné je tak něco vzácného a složitého, že klidně může zcela náhodně a ojediněle existovat pouze na Zemi. A jelikož se vesmír neustále rozpíná a galaxie se od sebe vzdalují, stávají se vzdálenosti naprosto nepřekonatelné a nikdy se s nikým jiným nesetkáme. Zaplať pánbůh, stejně by nás sežrali, takhle se alespoň zlikvidujeme sami.