8°C
„Snažíme se pomáhat všem lidem, jakkoliv to jde,“ uvedl na vysvětlenou Jan, proč pravidelně on i jeho kolegové chodí darovat krev. „Věříme tomu, že tímhle opravdu můžeme pomoc někomu konkrétnímu, tím spíše, že se v ulicích s krvavými zraněními, kdy je zapotřebí transfuze, setkáváme poměrně často, dá se říci, že takřka každodenně.“
Čistokrevný policista
Jemu samotnému se z pohledu na krev nevolno nedělá, ani na tu vlastní, jinak by pochopitelně nemohl vykonávat psychicky i fyzicky tak náročné povolání. A z jehel, jak to u mnohých lidí při odběru krve bývá, už teprve ne. Podobné je to i u jeho kolegů, kterým se snažil jít příkladem. „Kolegové následují svého velitele, takže když viděli, že jdu já, řekli, že půjdou se mnou,“ usmívá se policista.
Dříve prý chodil darovat podstatněji častěji, nyní se snaží alespoň čtyřikrát do roka. „Většina kolegů, které znám, to mají také tak. Můj zástupce má dokonce zlatou plaketu,“ přikyvuje Jan. Přitom to pro ně prý není zdaleka nic jednoduchého. Jednorázový odběr 450ml krve si totiž ze zákona vyžádá celodenní neschopenku. Proto policisté musí chodit v malých skupinkách či jednotlivě, aby měl v ulicích kdo dohlížet na pořádek. „Všeobecně je přitom známo, že policistů v ulicích je nedostatek,“ dodává Lucie Drábková, mluvčí Policie ČR.
V hlavní roli nůž
Uniformu Jan poprvé navlékl před 17 lety. Za tu dobu sám krevní transfuzi nepotřeboval, „zaplaťpánbůh,“ ulevuje si. „Radši budu dárcem, než obdarovaným.“ Zato zažil plno případů, kdy se na vlastní oči přesvědčil, jak může dárcovství krve zachránit život. „Loni v listopadu se například porvali dva bezdomovci nedaleko hlavního nádraží. Policisté, kteří u té šarvátky byli jako první, bez debat zachránili jeden lidský život,“ vzpomíná.
Mělo se jednat o potyčku dvou mužů bez domova, původem z Rumunska. Po vyostřené hádce jeden na druhého vytáhl nůž a způsobil mu hluboké řezné zranění na krku, při kterém byla poraněna tepna. „Tam byla tak velká ztráta krve, že jsme dotyčnému tlakovými obvazy zachránili život. Doktoři tehdy tvrdili, že nebýt mých kolegů, dotyčný by neměl šanci přežít,“ říká Jan.
Jeho líčení potvrzují i slova mluvčí pražské záchranky Jany Poštové ohledně zmíněného incidentu. „Ve chvíli, kdy záchranáři přijížděli na místo, tak policisté perfektně prováděli první pomoc,“ sdělila tehdy Blesk.cz. „V tomto případě věřím, že té transfuze musel pobodaný muž po převozu do nemocnice dostat opravdu hodně. I takové případy, které na vlastní oči zažíváme, jsou důvodem pro to, abychom krev sami darovali.“
Pomáhat činy i krví
„Krev je tím nejcennějším darem, co člověk člověku může dát, protože je ničím nenahraditelná. Z hlediska pomoci druhým ji proto řadíme na první místo,“ uvedla Drábková k tomu, proč policisté hromadné dárcovství zorganizovali. Nejednalo se prý o první ani poslední toho druhu. „Leden jsme zvolili cíleně proto, že v prvních dnech nového roku bývá krve nedostatek, o to více je pak od každého zapotřebí, a proto i následující den přijdou darovat krev jiní policisté.“
Její slova dosvědčuje primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. „Hodně lidí chodí tradičně před Vánoci. Možná proto, že tou dobou myslí více na druhé a mají tendenci dělat dobré skutky. Po Novém roce naopak chodí málo, to bývá skutečně nejslabší období z celého roku,“ vyjádřil se.
Kdo má krev, může pomoct
Ačkoliv nemocnice nemají darované krve vyložený nedostatek,o nadbytku se také hovořit nedá. Důvodem je bohužel snižující se stav dárců. „Těch bohužel rok od roku ubývá, což nejspíše souvisí s vývojem věkového složení populace. Mladších ubývá, naopak přibývá starších, kteří už tolik nechodí,“ vysvětluje primář.
Přitom darovat krev není nic složitého pro většinu obyvatel naší republiky. „Stačí být plnoletý, mít platné zdravotní pojištění, dlouhodobý pobyt v České republice a netrpět dlouhodobou a především komplikovanou chorobou, natožpak přenosnou krví,“ vysvětluje primář. Záliba v alkoholu či kouření prý na škodu není – ačkoliv tak jako ve všem platí, že by se nemělo nic přehánět.
„U náruživých kuřáků a alkoholiků je to spíš o tom, že by jim samotným ten odběr nemusel prospět, protože těmito svými neřestmi mají sami nedostatek určitých vitamínů,“ říká primář. Notoričtí alkoholici by před odběrem měli pořádně zvolnit, a zrovna tak kuřáci. Pokud tak někdo opravdu chce přijít pomoct, není žádná překážka v tom, na odběr přijít. Lidé se jednak dozví, zda jsou jako dárci vhodní, jakou mají skupinu krve, či zda náhodou netrpí něčím, o čem dosud nevěděli. Zároveň má člověk ze zákona nejen nárok na celodenní volno, a ještě si darování krve může odečíst od daně z příjmu.
