Gastroodpad není vhodný ke kompostování, ale je možné i tuto složku vytřídit, samostatně zpracovat a využít její potenciál. „Proto realizujeme v podmínkách Prahy unikátní pilotní projekt, v rámci kterého máme zájem sbírat bioodpad z kuchyní našich domácností, jako jsou kosti, maso, zbytky nedojedených pokrmů, prošlé potraviny, nebo i zbytky ovoce a zeleniny z přípravy pokrmů,“ vysvětlil vedoucí oddělení odpadů pražského magistrátu Ing. Radim Polák.

„Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každý rok roste. Musíme se proto na odpad dívat optikou cirkulární ekonomiky a naučit se jej vnímat jako zdroj surovin či energie. Rádi bychom z vytříděného gastroodpadu vyráběli bioplyn, který může v budoucnu pohánět svozové vozy Pražských služeb nebo autobusy Dopravního podniku,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Náklady hradí magistrát

Veškeré náklady na zajištění celého projektu hradí Magistrát hl. m. Prahy, jako iniciátor a objednatel pilotního projektu. Takže všem zapojeným občanům bude přidělena sběrná nádoba, její svoz i mytí je poskytováno zdarma. Náklady spojené s uložením bioodpadů sebraných v průběhu realizace projektu na zpracovatelské zařízení budou hradit Pražské služby, a.s. jako realizátor projektu. Projekt je rovněž podporován ÚMČ Praha 5, 6 a 7 které se taktéž podílí na koordinaci projektu.

„Na MČ Praha 5 a 6 byly v průběhu října zřízeny tzv. domovní separační stanoviště, tj. separační stanoviště v domovním vybavení, jako prostředek ke zvýšení intenzity třídění odpadu. Využili jsme zájem vlastníků nemovitostí, kde tyto stanoviště nově vznikla a nabídli jsme jim možnost zapojení se do pilotního projektu svozu kuchyňských zbytků. V průběhu této fáze oslovování byl následně projekt rozšířen i o území MČ Praha 7, kde jsou domovní stanoviště zřízena také,“ doplňuje Hlubuček.

Cílem ročního projektu je především ověřit zájem občanů o třídění gastroodpadu z domácností, monitorovat jeho množství a složení.

Kosti i prošlé mléko

V rámci pilotního projektu se sbírá jak živočišný, tak i rostlinný bioodpad z kuchyní a domácností. Do nádob patří zbytky jídel, jako je maso, kosti, omáčky, knedlíky, pečivo, mražené a vařené zbytky potravin, zbytky ovoce a zeleniny, ale také třeba umaštěné papírové utěrky. Do kontejneru lze vyhazovat i prošlé potraviny a to dokonce v původních obalech. Bioplynová stanice si s nimi hravě poradí. Prošlé zapáchající mléko už konečně přestane být problém.

Olej a větve

V zásadě lze do kontejnerů na gastroodpad vhazovat v uzavřené nádobě i třeba olej po smažení, ale je lepší ho vytřídit do kontejnerů k tomu určených. Stejně tak do kontejneru nepatří větve ze zahrádky, podestýlky po domácích mazlíčcích ani psí výkaly. To vše by mohlo zahubit mikroorganismy, které materiál v bioplynkách rozkládají.

Bude mít projekt úspěch?

„Před zahájením projektu proběhla kontrolní analýza složení směsného odpadu od zapojených objektů a teprve uvidíme, jak se instalace sběrných nádob projeví na jeho složení. S ohledem na počet zapojených subjektů (cca 70 ) je projet zaměřen spíše na ověření skutečnosti, zda je o sběr kuchyňských zbytků zájem. Za úspěch budeme považovat teprve to, pokud se sběr kuchyňských zbytků výhledově stane celoplošně sbíranou komoditou, podobně jako je tomu u papíru, skla, plastů a kovů, “ uzavírá Petr Hlubuček.

Plnění klimatických závazků

Svoz gastroodpadu je dalším z kroků, kterými Praha naplňuje svou vizi fungování cirkulární ekonomiky. Ta je součástí klimatického závazku, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo loni v červnu.

Fotogalerie
5 fotografií