Svého adoptivního pečovatele už našel třeba Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben nebo Jindřich Chalupecký. Ještě mnoho osobností ale čeká na někoho, kdo by se pečlivě staral o místo jejich odpočinku – spisovatelé, hudebníci, architekti, herci, sportovci, vědci a tak dále. O projektu Adopce hrobů jsme si povídali s Oldřiškou Dvořáčkovou ze Správy pražských hřbitovů (SPH), pod jejímiž křídly již šestým rokem úspěšně probíhá.

Kdy a proč projekt adopce hrobů vznikl?

Projekt Adopce významných hrobů byl spuštěn v červenci 2013. K jeho vzniku vedla potřeba vyřešit zákonnou formou ochranu opuštěných hrobových míst významných osobností a na nich umístěných náhrobků. Není v silách naší příspěvkové organizace a ani magistrátu zajistit péči a opravy zhruba tisíce významných opuštěných hrobů, které se na našich 29 hřbitovech pravděpodobně nacházejí.

Jaký má úspěch?

Do dnešního dne jsme do projektu zařadili na 400 hrobů, z nichž nadpoloviční většina už našla své adopční nájemce a jejich náhrobky prošly ve valné většině rekonstrukcí.

Je pouze záležitostí pražských hřbitovů nebo jsou do něj zahrnuty hroby i na mimopražských hřbitovech?

Koncept projektu Adopce významných hrobů je dílem Správy pražských hřbitovů, ale pokud vím, některá města ho v posledních letech také přejala nebo se jím inspirovala.

Kdo může navrhnout zařazení hrobu do projektu a kdo ho schvaluje, jakým tempem se seznam rozšiřuje?

To záleží na mých osobních časových možnostech, neboť adopci hrobů provází i ne právě jednoduchá administrace. Obvykle v projektu adopcí zveřejňuji nové hroby jednou až dvakrát ročně, většinou jde o asi 50 hrobů. Na přípravách pracuji ale průběžně po celý rok. Několik hrobů jsem například vytipovala při přípravách nového letáku významných osobností pohřbených na Vinohradském hřbitově. Návrh na zařazení do projektu může podat kdokoli z řad veřejnosti. Pokud při prověření v naší databázi zjistím, že jde skutečně o hrob bez platné nájemní smlouvy a náhrobek se jako věc opuštěná stal majetkem hlavního města Prahy, do projektu ho zařadím. Konečné slovo má ředitel SPH, z jehož příkazu pak nelze příslušné hrobové místo dále pronajímat v běžném režimu, a tím je zajištěna ochrana proti případné exhumaci či novému pohřbení do významného hrobu.

Co znamená, že do seznamu bude zařazen hrob, „kde jsou uloženy ostatky osoby, která byla prokazatelně významnou osobou…“ Jde o slovo „prokazatelně“…

Tím je myšleno, že lze dohledat stopu po díle či významu této osobnosti. Pod stručným medailonem na našem adopčním webu najdete zdroje, ze kterých je čerpán. Je také možné zařadit do projektu i hrob někoho, o němž takřka žádné informace nelze dohledat. Ale to se děje vždy na základě žádosti o adopci. Tím je zajištěno, že i takový zemřelý bude mít náhrobek opravený. Největším nákladem pro adopční nájemce není totiž samotný adopční nájem, který koresponduje s běžným pronájmem hrobového místa, ale náklady spojené s renovací náhrobku.

NA ADOPCI ČEKAJÍ

Karel Krýš (1. 1. 1880–10. 4. 1940)

lékárník, fotbalista a atlet Slavie

Karel Krýš je známý jako „Kulhavý magistr“ z půvabné knihy Maxima Boryslawského „Česká ulička“. Majitel lékárny na Letné dopadal na jednu nohu, kterou si zlomil při zápase v červenobílém dresu. Nenastoupil sice v prvním zápase Slavie v roce 1896, ale v dalších letech se stal pevnou součástí týmu a objevuje se na nejstarších skupinových fotografiích. Stejně jako všichni první fotbalisté byl i on vynikající atlet. Házel diskem, běhal štafetu na 400 metrů a patřil k nejlepším v tehdy populární disciplíně „kop míče do dálky“. V roce 1900 vzniklo ve Slavii první hokejové mužstvo u nás a sportovní všeuměl Krýš u toho nechyběl. Hrob byl zařazen do adopce na základě pátrání badatele pana Miroslava Pomikala po místě Krýšova posledního odpočinku.

Rudolf Tesárek (1875–1932)

obchodník, první oficiální dovozce motocyklů Harley-Davidson u nás

Díky Rudolfu Tesárkovi se Československo stalo záhy druhým největším trhem pro Harleye po USA. Prodejnu motocyklů této značky otevřel v roce 1924 v Sadové ulici v pražském Karlíně, filiálku měl i v Hradci Králové. V říjnu 1927 byl u vzniku Motoklubu Harley-Davidson, který byl o rok později přejmenován na Harley Club Praha. Dodnes aktivní Harley-Davidson Club Praha je nejstarším svého druhu na světě. Na tuto zapomenutou osobnost počátků motorismu upozornil tvůrce projektu adopce hrobu před více jak pěti lety amatérský badatel.

Rudolf Piskáček (15. 3. 1884–24. 10. 1940)

skladatel a kapelník

Autor notoricky známých operet a melodií, jako je například Píseň tuláka, kterou i mezi mladší generací proslavilo například Divadlo Járy Cimrmana. Od roku 1907 kapelník orchestru Pištěkova divadla, o rok později pak Vinohradského, kde v roce 1914 přijal i místo ředitele operety. Do roku 1925 řídil vinohradskou zpěvohru. Je autorem asi 40 operet, frašek a her se zpěvy, pochodů, klavírních děl i hudby k filmu.

STAČÍ PŘISPĚT

Gustav Jaroš (8. 5. 1867–17. 3. 1948)

český novinář, kritik, prozaik a esejista

Snad každý z nás zná půvabné Karafiátovy Broučky, kteří obvykle provázely naše dětství. Tuto zcela zapadlou knihu, nejprve vydanou autorovým vlastním nákladem, zpropagoval Gustav Jaroš-Gamma svými recenzemi natolik, že se záhy rozprodala a počet jejích vydání je dnes už takřka nespočitatelný. Zatímco hrob autora původně zapadlých Broučků je již několik let v adopční péči Československé církve evangelické, hrob Gustava Jaroše, novináře a přítele dětí, na svého zachránce čeká už od roku 2013. Stačí přispět i trochou ve veřejné sbírce.

ADOPTOVÁN!

Karel Havlíček Borovský (31. 10. 1821–29. 7. 1856)

básník, novinář a politik

Jeden z hrobů, který prošel finančně náročným restaurováním už v počátcích projektu, je i hrob Karla Havlíčka Borovského. Adopční nájemce se už několik let vzorně stará nejen o místo posledního odpočinku K. H. Borovského, ale na svou žádost si přibral do péče i hrob policejního rady Františka Dedery, který Havlíčka do Brixenu deportoval.

Více najdete na www.hrbitovy-adopce.cz

…NEBO VEŘEJNÁ SBÍRKA

Před čtyřmi lety spustila Správa pražských hřbitovů také veřejnou sbírku pro záchranu významných pražských hrobů. Jejím cílem je nejen získat prostředky na nutné opravy neadoptovaných hrobů v havarijním stavu, ale především umožnit těm zájemcům, kteří se na záchraně hrobů chtějí podílet, ale jejich finanční možnosti se pohybují v řádu desítek a stovek korun, přispět alespoň tímto způsobem. „V této chvíli máme právě díky těmto drobným dárcům prostředky na opravu zhruba dvou dalších náhrobků. Výběr těch, které vyžadují neprodlený zásah, leží vždy na bedrech odborné komise. Na sbírku lze přispět DMS, hotově na přepážce hřbitovní správyw či převodem na bankovní účet sbírky. V současné době je z výtěžku sbírky opravován krásný pískovcový anděl od Čeňka Vosmíka a prvním takto opraveným byl náhrobek libretisty Smetanových oper Josefa Wenziga.

Stav účtu veřejné sbírky je uveden transparentně na www.hrbitovy-adopce.cz v sekci Veřejná sbírka, stejně tak průběh a realizace oprav.