7°C
Za svůj úspěch vděčí Eva Herzigová kromě jiného i někdejší československé manekýně a nejúspěšnější hledačce modelek, Miladě Karasové. Ta totiž roku 1988 získala jako jediná v ČSSR povolání skautky pro agenturu Madison Models, kterou tehdy vedl Francouz Bernard Kleiner.
Karasová si své objevy zvala do pražského hotelu InterContinental. Tam z nich vybrala ty nejlepší, které mohly vycestovat ven přes Pragokoncert. A mezi nimi byla právě i Eva Herzigová.
„Eva byla nesmírný extrovert. Pořád se smála a vůbec se nebála,“ řekla pro časopis Reflex Milada Karasová, co ji na modelce zaujalo. Herzigové bylo sotva šestnáct, když jí přišla nabídka z Paříže na modelingovou stáž u agentury Metropolitan Models. Studovala na gymnáziu, dělala atletiku a plavání, ale nad tím, že odjede zčistajasna do Paříže, dlouho nepřemýšlela.
„Pustíme ji, vždyť je za tři měsíce zpátky,“ přemlouval údajně v září 1989 tatínek Jiří manželku Evu, která z odjezdu milované dcery nebyla nadšená. Ze čtvrt roku se ale stalo více než čtvrt století.
Odjela 1. září 1989 rychlíkem z hlavního nádraží společně s Terezou Maxovou (48) a na místě už na ně čekala Pavlína Němcová (46). „V Paříži jsme s holkama platily za neuvěřitelné exoty, chodili se na nás dívat, jak vypadáme, co jíme a tak,“ řekla Eva. „Bylo kolem nás haló typu – ááá, přijely holky zpoza železné opony,“ dodala.
Československé krásky byly pro okolí tak zajímavé persony, že když novináři z televizního Canalu Plus zjistili, že se tady něco děje, nabídli agentuře, že by rádi natočili jejich příběh v revoluční atmosféře. A tak jakmile v Praze padl rudý režim, odjela Eva s modelkami fotit a natáčet do vlasti.
„Chňapli mě, Terezu Maxovou a Pavlínu Němcovou a přijeli nás v Čechách točit v našich domácích prostředích. Já byla z ryze nekomunistické rodiny, tatínek byl dělník, dělal v uhelných dolech, to se jim líbilo.“
Eva Herzigová byla dokonce i na Václavském náměstí, kde cinkala klíči. „Pro mě to bylo jako film ve filmu. Všechno jsem to prožila, ale zároveň na všechno koukala s otevřenou pusou, co se děje. Naše rodina byla spíš sportovní, politické debaty u nás moc neprobíhaly. Takže jsem ze všeho byla vykulená. Byla jsem mladá, byla jsem ve velké Praze, všude davy lidí. Spíš jsem se bála. Ale vzpomínám si, že tam byla hezká energie, euforie, nic agresivního,“ dodala.
Domů se Eva Herzigová vracela třikrát/ čtyřikrát do roka. Musela si zvykat, že jí některé věci budou hodně chybět. Třeba kamarádky. A její rodina se zase musela naučit žít s tím, že na naše poměry má nebývale úspěšnou dceru.
A že je rodačka z Litvínova úspěšná dodnes, netřeba ani říkat. Nechyběla na titulních stránkách prestižních módních časopisů jako je Vogue, Harper’s Bazaar, Elle, ale předvedla se i jako erotický symbol v pánském časopise Playboy. Následovaly další lukrativní nabídky kosmetických i oděvních firem – Christian Dior, Givenchy, Louis Vuitton, Victoria’s Secret či Versace.
Je vdaná za bohatého italského podnikatele Gregoria Marsiaje, se kterým má syny George (12), Philipa (8) a Edwarda (6). S rodinou žije v Londýně a mimo modeling se věnuje též charitativní činnosti.
Herecká kariéra
Popularita a krása Evy Herzigové přilákaly i filmové tvůrce. První malou roli dostala ve francouzském filmu Strážní andělé (1995), kde se objevila po boku Gérarda Depardieua. O tři roky později si zahrála v titulní roli italské komedie V. Salemmeho Žena mého přítele (1998). V roce 1999 pak Eva odmítla nabídku režiséra S. Kubricka na roli ve Spalující touze. A to proto, že ve scénáři bylo příliš mnoho nahých scén. Modelka nevynechala ani české filmy. V roce 2014 si zahrála po boku Jiřího Macháčka v Pohádkáři. O dva roky později získala epizodní roli Madly ve filmu Masaryk, kvůli které se musela dokonce učit zpívat. „Chodila jsem na lekce zpěvu na DAMU v Praze a dala jsem do toho všechno. Po natáčení ve studiu jsem ztratila hlas na tři týdny!“ přiznala tehdy Eva Herzigová.
