„Dusili jsme se a čekali konec.“ Invalidní manžele z hořícího domu v Praze zachránili hasiči. Sousedka zemřela

Osmipatrový panelák v ulici Kapitána Stránského v Praze na Černém Mostě  zachvátily ve čtvrtek po druhé hodině ranní plameny. Ty vycházely z malého bytu ve druhém patře, v němž naneštěstí na následky požáru umřela imobilní Veronika (†35), a to nejspíše i se svými asistenčními psy. Pavel a Anička Benešovi, kteří jsou rovněž odkázaní na invalidní vozík, byli jejími přímými sousedy ve stejném patře. Setkávali se s ní prakticky dennodenně.

„Znali jsme se spoustu let, byla to kamarádka,“ sdělil s pohnutím v hlase Pavel. „Byla to mladá holčina, která nade vše na světě milovala zvířata. Doma měla tři psy, kteří bohužel dopadli stejně jako ona, neměli šanci,“ svěřil se Pavel s tím, že ačkoliv se původně myslelo, že umřel jen jeden pejsek, chmurný osud potkal s největší pravděpodobností všechny tři. „Od požáru jsem neviděl ani jednoho. Nedovedu si představit, že by tou dobou byli někde jinde. To jediné by je zachránilo.“

„Nejen v domě, ale i v okolí Veroniku každý znal. A každý ji měl rád. Je to hrozná tragédie. Nedávno si našla přítele, skvělého chlapa, a mohu říct, že po vážné nehodě, která jí před lety upoutala na vozík, s čímž se dlouho a těžce smiřovala, byla teď konečně šťastná.“ Pavlova manželka Anička k tomu dodala, že se s přítelem akorát chystali sestěhovat a k tomu rekonstruovat byt.

Co přesně se stalo?

Plameny se začaly šířit z malého bytu ve druhém patře, kde bydlela Veronika se svými pejsky. Mnozí obyvatelé paneláku, z nichž většina je imobilních, protože se jedná o dům zvláštního určení, nemělo o požáru dlouho ani tušení. Jelikož Benešovi bydlí zhruba tři byty od ohniska požáru, jeho následkům málem nestihli utéct. „Byli jsme v posteli. Spali jsme. Že se něco děje jsme zaznamenali až podle hluku na chodbě,“ vybavuje si Pavel.

„Původně jsme si mysleli, že se v některém z bytů dějí nějaké násilnosti. Že hořelo, nás nenapadlo,“ sdělil Pavel. „Nikdo nekřičel, že hoří. Vážnost situace nám došla tehdy, kdy jsme ucítili dávivý dým. Náhle se vypnula elektřina, my začali volat o pomoc a jediné co nám zbylo, byla naděje, protože na chodbu jsme nemohli, a i kdyby, po schodech bychom nemohli.“ Pomoc přišla v poslední chvíli.

„Co si budeme nalhávat. Dusili jsme se, v podstatě jsme čekali už jen na to, kdy přijde konec,“ svěřil se upřímně Pavel. Dým byl prý tak hustý, že když si dal ruku před oči, neviděl ani její obrysy. „Byla to otázka dvou tří minut. Ale v poslední chvíli k nám do bytu vtrhli hasiči, kteří nás po schodech spolu s policisty snesli dolů. Nebýt jich, nejsme tu,“ váží si Pavel. A mimo jejich nasazení si cení i jejich lidského přístupu.

„Hasiči i policisté zachránili životy mrakům lidí. A nejen to! Když jsem je prosil, jestli by nám zachránili pejska, šli a bez řečí. Stejně tak pomáhali i ostatním,“ zmiňuje Pavel. Kolikrát to bylo i za cenu vlastní újmy na zdraví. Policejní mluvčí Jan Rybanský prozradil, že záchranáři museli při zásahu ošetřit pět policistů.   

Z horka do zimy

„Před barákem už stáli záchranáři, kteří se starali o to, zda nám nic není a není nám zima. Později přijely vyhřívané autobusy dopravního podniku, kam jsme si mohli sednout, abychom venku nepromrzli,“ uvádí Pavel. „Hasiči posléze požár zneškodnili, odvětrali prostory a když se začalo rozednívat, rozhodli o tom, že tam, kde to bude možné, se budou moci lidé vrátit do svých bytů.“

Není všem dnům konec

Tím se ale sotva život zdejších obyvatel vrátil do normálu. Od čtvrtečních ranních hodin na místě operovali policisté a hasiči, kteří vyšetřovali škody. Zároveň na místě působí také pracovníci firmy, která odstraňuje škody. Podle starosty Prahy 14 Radka Vondry (TOP 09), který je též předsedou krizového štábu, jsou nyní neobyvatelné dva byty: ten, který vyhořel, a ten pod ním, kam při hašení natekla enormní spousta vody. Poškozená je i chodba ve druhém patře, kde se žárem roztavily světla i vypínače.

„Lidé tam mají poškozené věci, nevědí jak s nimi nakládat. Řada z nich přišla o předměty denní a v zásadě nezbytné potřeby, protože se bavíme o obyvatelích, kteří jsou z větší části imobilní,“ sdělil starosta. „Ti lidé teď potřebují pomoc, protože většina z nich nemá naspořeno, finančně na tom nejsou dobře a kompenzační pomůcky, které měli, a které byly ať už žárem nebo vodou poničeny, také něco stojí. Z toho důvodu jsme zřídili veřejnou sbírku.“

Krizový stav paneláku podle něho odezní v řádech dvou týdnů. Z hlediska psychiky, zejména s ohledem na ztrátu blízké osoby i nad prodělanou zkušeností, však následky budou obyvatelé pociťovat déle. „Odjezdem hasičů požár neskončil. Je zapotřebí poskytnout obyvatelům veškerou součinnost a výpomoc,“ uvedl starosta.

Chcete-li vyjádřit solidaritu lidem z paneláku v ulici Kapitána Stránského na Černém Mostě, který postihl požár, můžete přispět na veřejnou sbírku, kterou zřídila radnice Prahy 14: 26016 – 9800050998/6000.