Komu zvoní hrana je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. Pojmem hrana lze označit část zvonu, proto se nejspíše začalo používat spojení zvonit hrana ve smyslu zvonit za zemřelé či jako synonymum tzv. zvonu „umíráčku”. Hrana je v tomto významu pomnožné podstatné jméno. Standardně se za zemřelého zvonila hrana mezi 12. a 13. hodinou ve dnech mezi úmrtím a pohřbem. 

Výraz zpopularizoval slavný americký spisovatel Ernest Hemingway, který svůj román ze španělské občanské války nazval právě Komu zvoní hrana. Hemingway však nebyl první, kdo s tímto termínem v literatuře přišel. Název knihy byl inspirován anglickým renesančním básníkem Johnem Donnem, který tento obrat použil ve svých verších již ve 20. letech 17. století. Donne se ve svém díle zamýšlel nad propojeností lidstva jako celku a své verše zakončil slovy: „Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.”