„Prdící“ krávy klima neničí, tvrdí veterináři. A zmínili globální konflikt

Plynatost krav a jejich možný podíl na produkci skleníkových plynů je téma, které se řeší minimálně stejně dlouho jako klimatické změny. Ochránci přírody a někteří vědci dlouhodobě upozorňují, že krávy pšoukají tak moc, že se dají označit za přímé spoluviníky globálního oteplování. Jejich větry totiž obsahují metan, jeden ze skleníkových plynů.

Upozorňoval na to i letošní Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), podle kterého se krávy na celosvětové produkci metanu podílí 14,5 procenty.

Blíží se katastrofa? 300 milionů lidí v ohrožení kvůli hladině oceánů, varují vědci

V roce 2010 kvůli tomu Organizace spojených národů (OSN) navrhovala uvalit na emise hospodářských zvířat speciální daň, které se záhy začalo přezdívat „prdící daň“. Opatření se přes odpor opozice nakonec nepodařilo prosadit, krávy ale řeší OSN i nadále. Podle organizace a IPCC by měli hospodáři chov těchto zvířat omezit a lidé si dopřávat hovězí méně častěji.

Veterináři: Celá řada mýtů

Veteřináři nesouhlasí ani s démonizováním pšoukajících krav, ani s pokusy o omezení jejich chovu. „Celá řada výzkumných a vědeckých prací dospěla k závěrům, že tento podíl (zmíněných 14,5 procenta, pozn. red.) je nadhodnocen, nevychází z verifikovaných údajů a především nebere v úvahu pozitivní přínosy býložravců na stav životního prostředí, například produkci statkových hnojiv, která představují při aplikaci do půdy žádoucí organickou hmotu a přispívají tak k omezení rizik sucha, povodní a vodní eroze,“ říká veterinární komora.

Podle odborníků se často zapomíná na to, že metan produkují všechny živé organismy včetně lidí. Přitom do lidí se nikdo kvůli jejich „prdům“ nenaváží. „Lidská populace patří k velkým znečišťovatelům,“ vysvětluje komora s tím, že skutečně velké objemy skleníkových plynů produkují spíše elektrárny a spalovny než krávy.

„Krávy prdí.“ Kalousek a Babišův muž u zelené nafty rozebrali kravské větry

Veterinářům se nelíbí ani tvrzení, že produkce hovězího spotřebovává hodně vody, což je vzhledem k panujícím suchům citlivé téma. Uvádí se, že na výrobu jednoho kilogramu hovězího padne 15 tisíc litrů vody. „KVL ČR nehodlá toto číslo zpochybňovat, podotýká ale, že voda potřebná k produkci masa, ale i jakékoli jiné potraviny, se z životního prostředí neztrácí, ale opětně se do něj vrací, takže spotřeba vody nutná pro produkci masa vodní bilanci planety nijak neovlivňuje,“ uvádí komora. Krávy podle ní vodu jednoduše vypotí, vymočí apod.

Bez masa se neuživíme?

Veterináři si proto nemyslí, že je nutné chov skotu drasticky omezovat. V tuzemsku se navíc v posledních letech stavy snížily přirozeně. „V Česku klesl počet přežvýkavců,“ řekli a jedním dechem dodali, že důvod, proč to zákazník nepocítil, jen ten, že se enormně zvýšila produktivita.

Jistá potravinová soběstačnost má nesmírný význam v době války a její riziko existuje vždy. Je tu navíc podle komory fakt, že svět by se bez masa zřejmě neuživil – současných 7 miliard lidí by jen těžko přežilo pouze o obilí a zelenině. „Součástí takového postupu jsou devastující následky. Nedává to záruku, že by bylo možné uživit populaci,“ říkají veterináři o možném omezení produkce hovězího. Podle nich nelze vyloučit, že by takové opatření vedlo až ke globálnímu konfliktu.