Řeč je o testech, které se volně prodávají na internetu a pomalu přicházejí i do Česka. Jejich výrobci tvrdí, že dokáží ze slin poznat, zda má člověk genetické charakteristiky, které by mohly vést k propuknutí některých nemocí, jako je například Alzheimerova choroba nebo cukrovka.
 
Podle lékařů ale takový domácí test nemůže fungovat, vše je jen dobře udělaný marketing. Tvrdí to i praktik Imran Rafi, který na nedávné konferenci uvedl, že tyto testy mají „vysokou míru nepřesnosti“ a „připravují lékaře o čas a peníze“.
 
Rafi to vysvětloval tím, že jakmile se člověk mylně dozví, že mu hrozí například cukrovka, je vyděšený a běží ke svému doktorovi radit se, co s tím dělat. Tento doktor pak nemá čas řešit reálné problémy, jako například chřipkovou epidemii, která v zimě pravidelně probíhá.

 
Že testy nefungují, si Rafi sám vyzkoušel. Z jednoho mu vyšlo, že má „jen malé riziko ztráty vlasů“, i když se dlouhé roky potýká s intenzivním plešatěním. Podobně nesmyslné výsledky získal loni reportér americké televize NBC Phil Rogers - zjistil, že test nedokáže poznat rozdíl mezi DNA člověka a psa, jelikož do něj použil sliny svého zlatého retrívra a vyšlo mu, že má dispozice k ježdění na kole, basketbalu a boxu.

„Přivodí zbytečný strach“

Testy fungují tak, že vám přijde domů balík s vatovou tyčinkou, kterou si vytřete ústa a tu zas odešlete zpátky. Společnosti vám pak za několik dní pošlou údajnou analýzu vašich genetických predispozicí, často s tím, že za hlubší analýzu musíme zaplatit více peněz.

 
V současnosti byznys není příliš regulovaný a lidé nemají jistotu, že firma, která analýzu provádí, je skutečně odborná. DNA testování pro predispozice nemocí přitom skutečně existuje, ale mělo by probíhat pod záštitou reálných lékařů v medicínských centrech.
 
Myslí si to i profesorka a praktická lékařka Helen Stokes-Lampardová. „Domácí genetické testy nejsou dostačující a pacientům mohou přivodit zbytečný strach,“ myslí si a dodává: „V žádném případě by neměly sloužit k informování o zdravotních problémech.“