9°C
K rukodělné činnosti měla Magdalena předpoklady díky zručným předkům: „Můj pradědeček byl ředitelem umělecké školky v Jičíně, malíř. Můj tatínek je vyučený sedlař a brašnář a maminka měla k vytváření čehokoliv vždy velmi blízko. Na chalupu renovovala nábytek, šila oblečení na nás i na naše panenky. Dá se říct, že jsem ji vždy měla za vzor. Líbí se mi, jak umí něco vyrobit, vytvořit,“ prozradila designérka, která čerpá nadání už ze svých kořenů.
Daleko těžší bylo naučit se pracovat vedle starosti o domácnost a péče o děti. „S třemi malými dětmi není návrat do práce jednoduchý. Nejstarší syn se bohužel narodil s kompletním rozštěpem a věděla jsem, že mu budu muset věnovat víc času,“ říká o nelehkých začátcích, v nichž se mohla spolehnout i na stabilního partnera. Po osmi letech výroby by ale vůbec nic neměnila. A jak vznikl nápad chlebových kapes?
Inspirace ze západu
Podobnou svačinovou kapsu kdysi dostala od kamarádky dlouhodobě žijící v Spojených státech amerických: „Moc se mi ten nápad líbil a u nás v té době nikdo skladné EKO obaly na svačiny nevyráběl,“ vycítila příležitost na slibný podnikatelský plán.
Do té doby Magdalena narážela jen na jednorázové obaly, které ji iritovaly, jelikož západ byl zase o krok před námi. „Ono před sedmi lety, kdy jsem s projektem znovupoužitelných a skladných svačinových kapes a dvouvrstvých lněnobavlněných obalů na chléb začínala, se ještě o ekologii a zerowaste stylu života moc nemluvilo,“ vzpomíná Magdalena.
Jak uchovávat chleba?
Navrhla si proto Chlebousky - dvouvrstvý ubrousek na uchování chleba. Vnější bavlněnou vrstvu svačinových kapes si ráda navrhuje sama. Zásadní je ale druhá vrstva látky: „Opravdový zázrak je len. Zvlášť ten vysokogramážní, který používáme do Chlebousků. Vždyť už babičky ho do něj balily. Chleba se totiž nekazí a chutná pořád stejně i po čtyřech dnech,“ sdílela svůj tip proti zapaření chlebu v igelitovém sáčku. Výhodou je také to, že chleba pak neplesniví a zůstane i druhý den pěkně tvrdý a křupavý
