Kamery na jatkách? Veterinář Daniel varuje před „nehezkým pohledem“ pro lidi

„Víte, ta zvířata umírají… a to nikdy není hezký pohled,“ vysvětlil Daniel pro Blesk Zprávy, proč si nemyslí, že je vhodné, aby k případným záběrům měla přístup veřejnost. Záznamy by podle něj mohly kolovat po internetu bez kontextu a lidé by bez znalosti dodatečných informací vyvozovali to nejhorší.

Viceprezident Komory veterinárních lékařů si proto myslí, že pokud by se kamery měly povinně zavést, měla by k nim získat přístup jen SVS, která je dozorující orgán nad jatkami.

Daniel také zdůraznil, že se v Česku často zaměňuje týrání úmyslné za nedbalostní. Úmyslné je mnohem závažnější, odhalené případy ale obvykle odkazují právě na týrání ze zanedbání. Tehdy lidé ubližují zvířatům z pozice nedostatečné péče a ne, že by nutně chtěli živé tvory trápit.

Chytila se do pasti: Blesk tlapky nastražily léčku na množitelku. Prodala i „svého“ mazlíčka

Stoprocentně předejít jakémukoli náznaku špatného zacházení je podle odborníka každopádně prakticky nemožné. „Určité procento populace jsou prostě zlí lidé,“ vysvětluje Daniel s tím, že i tyto osoby mohou získat do jatek přístup a pak nastanou problémy.

Na podnik míří trestní oznámení

Diskuze o situaci na českých jatkách vyvstala poté, co aktivisté ze skupiny Zvířata nejíme zveřejnili záběry pořízené v porážecím závodu ve Všeticích na Benešovsku. Na nich pracovníci podniku dávají skotu elektrické šoky do zad nebo tahají raněná zvířata za hlavu, což jsou zakázané praktiky.

Případ rozhněval ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). „Jednání zachycené na videu je na jakýchkoliv jatkách v ČR naprosto nepřijatelné. Kromě prošetření stávajícího případu jsem proto okamžitě nařídil SVS mimořádnou kontrolu všech jatek v celé ČR,“ uvedl ve vyjádření. Šéf SVS Zbyněk Semerád k tomu dodal, že vyobrazená manipulace se zvířaty není v pořádku a slíbil, že si posvítí na inspektory, kteří měli podnik kontrolovat.

Josef Komárek, jednatel firmy Jokoma, která jatka provozuje, nepopírá, že záběry pochází z jejich společnosti. Šlo podle něj o selhání jednotlivce, ne běžnou praxi. SVS nicméně podala na jatka trestní oznámení.

Klecové versus volné chovy slepic

Jateční zařízení nejsou jediné téma, kterým se čeští aktivisté za práva zvířat zabývají. V létě rozpoutali diskusi například nad držením telat v boxech na mléčných farmách, což podle nich není vůči mláďatům ohleduplné. Daniel ale odmítá, že by v nich telata trpěla.

„Ve skutečnosti se uvedené boxy používají ze zcela opačného důvodu a představují prevenci proti šíření nemocí mezi mladými zvířaty i ochranu slabších kusů proti silnějším,“ popisal veterinář hlavní účel tohoto způsobu odchovu.

„Podle statistik v minulosti uhynulo v hromadných teletnících na chřipku nebo průjmové onemocnění až 40 procent telat, dnes jde o jednotky kusů ve velkých stádech – právě díky používaní uzavřených boxů,“ dodal. Uvedl také, že využívání těchto boxů je výsledkem odborných diskuzí. Ty navíc stále probíhají.

Telata v „krabicích“? Odborník: Vypadá to drasticky, ale zvířata netrpí

S klecemi pro slepice, na které si rovněž často stěžují aktivisté, je situace mírně odlišná. Na dotaz, zda kuřatům vadí, Daniel opáčil, že „to nedokáže posoudit“. Potvrzuje ale postupný trend přechodu na volné chovy – zákazníci si to žádají. Byť vajíčka z volného chovu s sebou nesou určité negativum – podle Daniela jsou méně hygienická a je u nich větší riziko salmonely. 

Závěrem veterinář připomněl, že ubližování hospodářským zvířatům nedává smysl z ekonomického hlediska. „Dobře živená hospodářská zvířata chovaná v odpovídajících podmínkách a s minimem rizik nemocí pro ně (chovatele, pozn. red.) představují vyšší ekonomický přínos, takže v zájmu chovatelů ani veterinářů není hospodářská zvířata týrat,“ vysvětlil Daniel. Jinými slovy - spokojené a šťastné zvíře znamená více peněz pro jeho majitele.