Jourová na Hrad? Eurokomisařka nevyloučila kandidaturu. Promluvila i o sebevraždě

Před třinácti lety seděla dnešní česká europoslankyně Věra Jourová v base. Do vyšetřovací vazby ji převezli přímo z ruzyňského letiště, kde ji zatkli na letištní ploše. Bývalá náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj byla obviněná z braní úplatků v takzvané kauze Budišov. 

„Teď se směju, ale tehdy jsem koukala do těch čtyř zdí s tím, že je konec života,“ vzpomíná na 13. říjen 2006 Jourová. Ve vazební věznici chtěla dokonce spáchat sebevraždu. Udusit se chtěla igelitovým sáčkem a na oprátce, kterou si udělala z podprsenky. 

Svou plánovanou sebevraždu pak popsala ve svém knižním životopisu Cesta z panoptika.

Jourová mezi elitou: V New Yorku stihla běh, CNN i večírek. „Pan Facebook“ jí chyběl

V roce 2008 soud Jourovou osvobodil s tím, že se žádný podobný skutek nestal. Jedna ze zakládajících členek hnutí ANO pak vysoudila na státu 3,6 milionu korun. 

„Byla jsem strašně uražená. Hrozně mě to naštvalo, protože korupce, to je opravdu něco, co když mi přiřkli, tak pro mě to byla strašná urážka,“ komentuje s odstupem 13 let Jourová své zatčení a několikaměsíční pobyt ve vyšetřovací vazbě. 

V té době podle svých slov myslela především na svou rodinu, kterou její zatčení poznamenalo. Hned poté šla studovat práva. „Život se mi dělí na dobu před 13. říjnem 2006 a po něm,“ doplnila eurokomisařka. 

Každý říjen má prý divný pocit a každoročně si na toto datum vzpomene. 

Po vyšetřování se vrátila do veřejného života. Na ministerstvo pro místní rozvoj se vrátila dokonce jako ministryně za koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). V posledních pěti letech byla za Českou republiku eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti v Evropské komisi Jeana Clauda Junckera. Svou misi podle svých slov splnila. 

S čím zatočila a co nezvládla

„Určitě jsem se neflákala, makala jsem,“ rozesmála se při svém vlastním hodnocení uplynulé pětiletky. Voliči a občané Evropské unie by její práci měli poznat například v lepším přístupu při nakupování a reklamacích v e-shopech. „Vyčerpala jsem všechny možnosti tak, abych ty věci posouvala k lepšímu“. 

Kritici jí ale především v předvolební kampani před evropskými volbami letos v květnu vyčítali, že neudělala vše pro to, aby se jednou pro vždy vyřešila dvojí kvalita potravin. Jourová sama tvrdí, že sama dosáhla maxima možného. 

„Dáváme do ruky velice silný nástroj národním inspekcím pro dozor nad trhem, aby postupovaly proti šizení produktů, to je velký úspěch,“ sama si chce tuto problematiku ohlídat i v novém portfoliu, které by měla zastávat v Komisi Usuly von der Leyenové od listopadu letošního roku. 

Jourová bude místopředsedkyní komise. Babiš jásá, opozice zmiňuje porážku

Sama Jourová prý není spokojená s praxí, která se má zavést v České republice, kdy potraviny s pozměněnou recepturou pro náš trh budou od originální receptury odlišené pouze obalem. 

„V roce 2021 máme přezkoumat, jak nová legislativa funguje. Čekáme, jak se ujme v praxi,“ po vyhodnocení se podle Jourové může unijní nařízení prý opět zpřísnit. 

Svou misi prý Jourová úplně nesplnila v oblasti lidských práv, kde ale podle ní nebude splněno nikdy. Znepokojená je nyní v nárůstu antisemitismu. „Chcete - li něco konkrétního, tak jsem nedotáhla směrnici o hromadných žalobách,“ prozradila Jourová.

Jako příklad uvedla Španělsko, kde 61 tisíc lidí naletělo na nevýhodné smlouvy k hypotékám, lidé se dostali do velkých finančních problémů. „A každý jeden z nich má jít k soudu a hájit si svá práva, když ten podvod udělal jeden pachatel? To je neférový boj,“ uvedla příklad, který by mohla hromadná žaloba vyřešit. Na dotažení směrnice prý neměla dostatek času a nenašla podporu všech evropských států. Věří ale, že se vše dotáhne ještě letos. 

O stavu demokracie v Česku

V nové komisi má mít Věra Jourová od listopadu na starost dohled nad dodržováním hodnot  Evropské unie a transparentnost. Do nového portfolia tak české zástupkyni v Evropské komisi, jejíž má být zároveň i její místopředsedkyní, spadne dohlížení nad demokracií či nezávislostí justice nebo férové volby. V Česku je podle Jourové stav demokracie na dobré úrovni. 

„Myslím, že česká společnost je demokratická a dokonce vidím, že čeští občané jsou velmi citliví na možnosti nebo momenty, kdy by je někdo chtěl omezovat v jejich právech se třeba vyjadřovat,“ hlavními ukazateli demokracie jsou podle Jourové také nezávislost nejen veřejnoprávních médií nebo nezávislá Justice. Sama se chce v nejbližší době vydat do Polska, kde měla Unie k vnitřnímu fungování v minulosti výhrady. 

Na výročí 17. listopadu 1989 Jourová ale na pražskou Národní třídu demokracii oslavit nepřijde. Bude prý v Bruselu, kde chystá spolu se slovenským komisařem a neúspěšným kandidátem na prezidenta Marošem Šefčovičem oslavy pro Čechy a Slováky žijící a pracující v centrále Evropské unie. 

O kandidatuře na prezidentku

Čas od času se objeví informace, že by Věra Jourová mohla po Miloši Zemanovi kandidovat na prezidenta. I od Blesku dostala tuto otázku eurokomisařka několikrát. Tentokrát tuto možnost ale jednoznačně nevyloučila. 

„Až to bude na pořadu dne za několik let, tak se o tom můžeme pobavit, třeba,“ reagovala nejednoznačně. S tím, že je to otázka dlouhé budoucnosti. 

Ve studiu Blesk Zpráv Jourová také v obsáhlém rozhovoru promluvila o svém zdraví i o tom, jak se jí daří plnit role dvojnásobné babičky. 

Celý záznam Epicentra s Věrou Jourovou najdete zde: