Kdo vás oslovil, abyste hovořil na zádušní mši za Karla Gotta?

„Já jsem to oslovení dostal přímo od pana kardinála a oni vše komunikovali s paní Ivanou.“

Vaše modlitba nad rakví byla opravdu krásná. Tu jste si napsal sám?

„Ano, psal jsem to sám. Když jsem byl požádán, tak mě nejdříve polil pot. Ale protože znám ty liturgické texty, které se čtou na pohřbech, řekl jsem si, že takhle ne! Sedl jsem si před počítač. Na jedné straně jsem otevřel knihu a koukal jsem na ty modlitby, na druhé jsem si vytiskl text jeho poslední písničky Srdce nehasnou a snažil jsem se to udělat spíše v duchu Karla Gotta. Měl jsem svobodu a mohl jsem si to napsat sám. Trochu jsem se bál, jestli mi to arcibiskupství schválí, ale zase se mi potvrdila velkorysost pana kardinála. Myslím, že to četla i paní Ivana, a nikdo neměl výhrady. Snažil jsem se být přirozený, protože takový byl i pan Gott. Chtěl jsem polidštit Boha i Gotta. Protože pro nás je Bůh někde hodně vzdálený, stejně jako božský Karel.“

Když jsme u té lidskosti, byl jste nervózní?

„Ano, byl. Nejhorší bylo to, že jsem tam byl hodinu a půl a pak jsem měl přijít až na závěr. Já měl tak sucho v puse a v sakristii bylo nedýchatelno, protože tam bylo na malém prostoru mnoho lidí a mně se dělalo normálně špatně. Říkal jsem si – já to snad nedám, co se to se mnou dneska děje? Ale taková kumulace lidí a osobností, kteří něco vybudovali a dokázali, tak to mám samozřejmě obrovský respekt.“

Poslouchal jste Gottovy písničky?

„No jasně. Před jeho písničkami se navíc nedalo uniknout. Hrají se úplně všude a pro mě, ještě i v Polsku, byl synonymem Česka. Kdyby se mne jako náctiletého někdo zeptal, co je Česko, tak bych řekl Karel Gott, Helena Vondráčková a Nemocnice na kraji města.“

Máte nejoblíbenější písničku?

„Možná jsem pod vlivem všech těch emocí, které se teď odehrály, takže asi Srdce nehasnou. Ale pochopitelně mám rád i Kávu si osladím o trochu víc. A vlastně není písnička od Gotta, která by se mi nelíbila. On měl cit a možná i proto, že byl tak silnou osobností, tak dokázal i z nudné písničky udělat něco výjimečného. Dal tam sebe a on sám byl jedinečný.“

Myslíte, že by Karel byl spokojený s tím, jak to v katedrále proběhlo?

„Myslím, že ano. Bohoslužba byla udělána s velkým citem, nebylo to zbytečně dlouhé ani patetické. Mělo to šmrnc a bylo důležité, že se tam objevily tváře těch blízkých a nevystupovali tam politici. Bylo to uděláno tak, aby tam nebyly žádné prvky, které by lidi rozdělovaly. Celý obřad se vedl opravdu v krásném duchu.“

Bavili jste se s panem Gottem někdy o víře?

„Musím říct, že jsme si o Bohu moc nepovídali, alespoň ne tak do hloubky. Víte, často se mnou lidé kamarádí, protože si myslí, že skrze mne mohou být blíže mému šéfovi nahoře. V případě Karla Gotta to byl spíše on, který inspiroval mě. Já jsem tu víru v něm cítil, a když si vezmete jeho písničky, a nemluvím jen o té poslední, tak kdo chtěl, tak tu víru v nich našel. To nebylo, jako že se v něm najednou něco zničehonic odehrálo. Ale pan Gott v sobě začal postupně něco objevovat a zjišťovat, že to tam má. Navíc když máte takové vlastnosti a zprostředkujete víru, naději a radost ostatním jako on, tak to jsou přesně ty božské věci, to, co máme od Pánaboha. Mohl bych až říct, že jsem mu trochu záviděl. Já jako člen toho středního božského managementu... No, my to někdy Pánubohu kazíme, ale on to těm lidem uměl předávat opravdu krásně.“

Jaký si tedy myslíte, že měl Karel vztah k Bohu?

„Víte, víra není o tom chodit do kostela. Víra je něco intimního, co v sobě máme. Je to těžké popsat jen slovy. Myslím, že Karel měl spíše intimní víru a intimita je plodná. V ní plodíme děti, není to na pláži v pravé poledne. Potřebujete intimitu, abyste napsala článek nebo se připravila na zkoušky. Já si myslím, že ta plodná tvorba a život Karla Gotta jsou důkazem jeho velké vnitřní víry. Karel byl tolik intimní ve vztahu k lidem, k práci i ve vztahu k Bohu.“

Kdybyste mu mohl něco vzkázat do nebe, co by to bylo?

„Asi všechno, co jsem řekl ve své závěrečné modlitbě. Jednoduše, měj se skvěle a vzpomeň si na nás tady na zemi. Protože si myslím, že Karel teď shora bude spíše pomáhat nám. A tak prosím, ať nám ta jeho hvězda sem dolů občas zasvítí.“

Slovo nad rakví

„Milí Ivanko, Charlottko, Nellinko, Lucie, Dominiko, přátelé…

Pan Karel Gott několika generacím, a to nejen Čechů, v duchu své poslední písničky Srdce nehasnou, svítil na cestu. Vnášel do našich životů lásku, naději, víru, radost a úsměv. Jeho mise na zemi však nekončí – bude v ní skrze své písně nadále pokračovat. Bude nám svítit dál… S upřímnou láskou v srdci, s pevnou nadějí, že se opět shledáme, s neochvějnou vírou, že tento konec je jen začátkem, s pokojnou radostí a úsměvem, přestože do očí se nám tlačí slzy smutku, oslavme pro nás zemřelého, pro nebe však narozeného Karla Gotta.“

Modlitba pro Slavíka

Drahý Bože, věřím, že náš zemřelý a milovaný Karel je už teď s Tebou ve Tvém nebeském domově. Vím, že nejsi žádný sklerotik a že nám lidem dopřáváš jen to nejlepší. Nezlob se na mne, Pane, ale s pokorou bych si dovolil Ti připomenout, že ta návštěva, kterou sis k sobě pozval na věčnou hostinu, je mimořádná. Karel je výjimečný hudebník a zpěvák milující laskavý humor. Proto Tě prosím, dopřej mu i nadále se realizovat. Vyber mu tu nejlepší kapelu, aby mohl zástupy Tvých andělů obveselovat svým božským hlasem. A i Tobě, Bože, jeho koncert doporučuji. Ale hlavně Tě prosím, ať se má u Tebe dobře, ať se cítí skvěle, ať si společně s Tebou osladí kávu o trochu víc, zkrátka, ať je mu v Tvém náručí božsky. Našeho Karla jsi povolal do nehasnoucího světla, my jsme zůstali ve tmě. Stejně jako v případě Tvého syna Ježíše, když odcházel, tak i nám nastala tma po celé zemi a slunce se jakoby zatmělo. A proto Tě prosím, ať na naše cesty občas svítí hvězdy. Přece, jak vím od Karla: jsi dobrák a altruista. O to Tě prosím skrze Krista, našeho Pána. Amen.

CELÝ ZÁZNAM: Zádušní mše za Karla Gotta (†80): Obřad plný slz hvězd

Video
Video se připravuje ...

CELÝ ZÁZNAM: Zádušní mše za Karla Gotta (†80): Obřad plný slz hvězd Česká televize

Chcete celou knihu takového čtení? Koupit můžete na online iKiosek – vaší ishop trafice. Objednáte-li dopoledne, máte zítra doma ve schránce.

Kniha Navždy božský je v prodeji za 99 Kč.
Autor: Blesk

Fotogalerie
300 fotografií