Zeman omilostnil Kajínka a deset dalších lidí. Pro Babiše chystal abolici

Právo odpouštět a zmírňovat tresty, zahlazovat odsouzení nebo nařídit, aby se nezahajovalo, či se nepokračovalo v trestním řízení dává prezidentovi ústava. Zároveň mu umožňuje udělovat amnestie.

Prezident má právo abolice dle článku 62 a odstavce G Ústavy ČR, kde doslova stojí, že „odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení“. Podle článku 63 a odstavce J pak „nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“, v odstavci K je pak zmíněno, že „má právo udělovat amnestii“.

Vězení Tomáše Řepky očima Jiřího Kajínka: Být mončičák je tam ostuda! A pravda o jídle

Na konci článku 63 je také zmíněno, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády“.

Zeman slíbil pouhé výjimky

Prezident Miloš Zeman před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Pravomoc v udílení milostí převedl na ministerstvo spravedlnosti, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky: pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.

Udělil 11 milostí

Zeman přitom udělil 11 milostí. Poprvé omilostnil v únoru 2016 Pavla M. odsouzeného na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost. Milosti se dočkal poté, co byl po odpykání části trestu propuštěn na podmínku do nemocničního ošetřování.

Druhou milost dostal od Miloše Zemana v květnu 2016 odsouzený také ze zdravotních důvodů. Muži prezident odpustil několik trestů za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání v celkové výši asi dvou a půl roku.

Třetí milost, která znamenala zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, udělil Zeman v září 2016 také ze zdravotních důvodů. A to v důsledku poškození mozu po cévní mozkové příhodě. ČTK uvedla, že šlo o třicátníka v invalidním důchodu, který podle posudku nebyl po mozkové příhodě schopen chápat smysl stíhání.

Třetí milostí zastavil Zeman trestní stíhání muže, který utrpěl poškození mozku po cévní mozkové příhodě v září 2016. Obžalovaný po mozkové příhodě totiž nebyl schopen chápat smysl stíhání.

Milost pro dvě vězenňkyně

V listopadu 2016 dal prezident milost dvěma vězeňkyním. Jedné z nich s iniciály L. G. na žádost papeže Františka ke konci Svatého roku milosrdenství. Šlo o mladou ženu starající se ve vězení o dítě, které by po dosažení tří let muselo od matky. Trest dostala za zpronevěru a nesplňovala podmínku, kterou prezident stanovil pro omilostnění, protože nebyla dlouhodobě nemocná.

Další milosti přišly v listopadu 2016. Dočkaly se jich dvě vězeňkyně. Za jednu z nich se dokonce přimlouval papež František. Šlo totiž o mladou ženu, která se ve vězení starala o dítě, které by jí ale ve třech letech odebrali. 

Milosti se dočkala i  Jiřina M., bývalá advokátka odsouzená za podvod, zpronevěru a trestnou činnost spojenou s konkurzem.

Zeman Babiše za Čapí hnízdo k soudu už nepustí. „Zbytečně vyvolává vášně,“ tvrdí premiér

Pošesté se pro milost Miloš Zeman rozhodl v prosinci 2016. Dostal ji muž se závažným onkologickým onemocněním a to i přesto, že podle mluvčího Jiřího Ovčáčka šlo o recidivistu.

Sedmá milost přišla z hradu v dubnu 2017. Dočkal se jí muž trpící rakovinou, který byl odsouzen za nedovolené ozbrojování a majetkové zločiny. Ještě než dostal prezidentskou milost, byl mu ovšem výkon trestu přerušen soudem. 

Rozruch kolem Kajínka

Rozruch vyvolal Miloš Zeman zejména milostí pro Jiřího Kajínka. Ten si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Na svobodu se díky prezidentské milosti dostal v květnu 2017 po 23 letech ve vězení. Zeman jeho propuštění zároveň podmínil tím, že Kajínek v následujících sedmi letech nespáchá další trestný čin.

Počátkem loňského března Zeman omilostnil muže z Novojičínska, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Hrad informoval, že omilostněný sice nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, avšak Zeman jeho další potrestání vnímá jako nadbytečné a kruté. Odsouzený muž byl ve vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky a za usmrcení z nedbalosti, Zeman mu prominul zbytek trestu. Přihlédl k tomu, že muž má nezletilé dítě, které přišlo o matku a sourozence.

Devátou milost udělil Miloš Zeman v březnu 2018. Prezident ji udělil muži, který nesplňoval podmínky vážného zdravotního stavu. Muž byl ve vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky a usmrcení z nedbalosti, protože při dopravní nehodě zabil svou manželku a dítě.

Zeman přihlédl k tomu, že muž měl ještě jedno nezletilé dítě, které přišlo o matku a sourozence.

Zeman nedovolí soudit Babiše, opozice zuří a přeje mu i smrt. Hamáček: Nepřiměřený zásah

Desátým člověkem, který od Miloše Zemana dostal milost se stal bývalý starosta Hevlína Drahomír Nosek. Ten byl potrestán za přijetí úplatku, maření úředního rozhodnutí a zneužití pravomoci. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Nosek trpí rakovinou, šlo o jeho první trest a svůj čin navíc nemůže zopakovat.

Zatím posledním odsouzeným, který se dočkal prezidentské milosti se stal muž, který měl nastoupit na rok do vězení pro opakované zanedbávání povinné výživy. Muž totiž při nehodě přišel o obě nohy a Miloš Zeman se rozhodl mu milostí umožnit adaptovat se na životní změnu bez nástupu na výkon trestu. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček tehdy zároveň zdůraznil, že svým rozhodnutím prezident neomlouvá neplatiče alimentů. Milost se navíc netýkala samotného dluhu na výživném, který po muži mohla matka dál vymáhat.