7°C
Ošetřující lékař popsal porod mozkově mrtvé maminky Evy (†27): Nevěděli jsme, jak to dopadne
Příběh Evy z Třebíče dojal celou republiku. Nastávající maminku postihla ve čtvrtém měsíci těhotenství mozková příhoda, po které byla prakticky mrtvá. Lékaři se však rozhodli její tělo udržovat při životě, aby zachránili děťátko. Zázrak se naštěstí podařil, a tak malá Eliška po 117 dnech přišla na svět živá a zdravá. Jak ale vůbec lékaři unikátního porodu dosáhli?
Eva byla ve čtvrtém měsíci těhotenství, když ji potkala mozková příhoda. Přes veškerou pomoc se její mozek nepodařilo zachránit. Jelikož byla maminka jinak naprosto zdravá, rozhodli se lékaři k unikátnímu postupu, aby dítě zachránili. Tělo maminky Evy udržovali při životě až do kritického 24. týdne těhotenství, kdy už dítě dokáže bez většího rizika přežít mimo dělohu matky.
Smělý plán lékařů dokonale vyšel, ba dokonce ho o 10 týdnů překonal a malá Eliška se 15. srpna narodila císařským řezem. Svou maminku dívka nikdy neuvidí, po porodu byla Eva odpojena od přístrojů. Lékařské týmy z brněnské fakultní nemocnice sklidily uznání odborné veřejnosti i laiků.
Pro většinu z nich jsou však pojem mozková smrt a procesy, které se za takové situace odehrávají v těle, něco jen těžce uchopitelného. Tuto problematiku se v rozhovoru pro Deník N pokusil osvětlit profesor Roman Gál z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno, jehož tým se o maminku Evu staral.
Podle Romana Gála byly nejdůležitější první dny a týdny poté, co Eva prodělala mozkovou příhodu. „Věděli jsme, že paní je těhotná, a první, na co jsme se zaměřili, byl stav plodu. To byly dva rozhodující faktory: stav orgánů a vůbec matky a stav plodu, který byl dle úvodních vyšetření zcela zdravý. V úvodních týdnech jsme nevěděli, jak to dopadne, nicméně jsme pokračovali,“ popsal profesor serveru.
Orgány matky podle Gála na léčbu reagovaly dobře a dařilo se držet všechny nutné životní funkce. Eva byla po celou dobu hospitalizace připojena na plicní ventilaci, dostávala léky na podporu činnosti srdce, lékaři museli také udržovat v chodu její trávicí i zažívací ústrojí, ledviny a dohlíželi na správnou výživu plodu.
Jak je ale vlastně možné, že se dítě dokázalo vyvinout i v těle, kterému nefungoval mozek, jeden z nejdůležitějších orgánů? Na tuto otázku nedokáže uspokojivě odpovědět ani Roman Gál.
„To asi nikdo z nás neví. Je podstatné, aby srdce fungovalo jako pumpa a zajistilo dostatečnou výživu plodu. To nám udrží oběh. Plod si pravděpodobně svůj vývoj řídí sám. Regulační činnost mozku na vývoj plodu možná nebude žádná, nebo minimální a jde spíš o to zajistit podmínky, dostatečnou výživu, aby fungovala placenta, krevní oběh a tak dále,“ řekl Roman Gál Deníku N.
Případ maminky Evy a její dcerky Elišky dopadl v rámci možností dobře. Šance, že se záměr lékařů nepovede, byla podle Gála zhruba 50%. Doktoři tělo mozkově mrtvé Evy udržovali při životě až do 34. týdne těhotenství, i když kritická hranice pro přežití plodu mimo dělohu je 24 týdnů.
„Důležité pro nás byly týdny 26 a 30, kdy u zdravého dítěte „zrají“ plíce. My jsme to podáváním hormonů byli schopni urychlit. I po 30. týdnu nadále stav obou vypadal velmi příznivě, děťátko přibíralo a každých 100 gramů hraje významnou roli,“ vysvětlil Gál.
Lékaři při péči simulovali chůzi těhotné ženy, masírovali jí břicho a příbuzní chodili Elišce číst. Snažili se tak navodit „normální“ podmínky. Není však jasné, jestli tato simulace hrála nějakou roli při vývoji plodu.
„Jestli to bylo důležité, nebo ne, nikdo z nás neví. Teoreticky to může mít vliv na další psychosociální vývoj Elišky, ale nikdo z nás neví, jestli to bylo smysluplné, nebo ne. Snažili jsme se zkrátka dělat maximum,“ doplnil profesor.
Témata:
Související
aj tak je to zázrak..ale aký vplyv budú mať všetky tie hormóny a antibiotiká čo dostávala mama - na dieťa ???
Důležitý je že se pokus..povedl...Jenom tak nějak ndokážu pochopit, že si tohle..někdo z rodiny přál...