9°C
Jsou výstavy, jejichž prohlédnutím se návštěvník nezdráhá strávit i hodiny. V totéž ostatně doufají kurátoři výstavy Za pravdu..., ačkoliv místo esteticky působivých děl nabízí především výtvory s širším přesahem. „Není ani tolik o vystavených exponátech, jako spíše o umělcích, kteří je vytvořili, a o jejich pohnutkách,“ vysvětlil ředitel galerie a jeden z kurátorů Dan Merta.
Pravda každého jest
Klíčem výstavy je podle Merty přístup jednotlivých umělců k jejich tvůrčí pravdě. „Po desetiletí se razí teze o tom, že žádná velká pravda neexistuje, naopak že je mnoho individuálních pravd,“ uvedl jeden ze čtveřice kurátorů Tomáš Pospiszyl. „Právě proto výstava sestává z těch individuálních a subjektivních pravd vystavujících umělců.“
Jednotící linií výstavy je schopnost a um nejrůznějších soudobých umělců působících v různorodé škále tvůrčích přístupů, vyjádřit a obhájit ve své tvorbě názor a ideje, bez ohledu na momentální sociální či politické tendence a tlaky. Téma pravdy totiž nebylo zvoleno náhodně.
V roce 2019 vzpomínáme 30 let od sametové revoluce, kdy se celou republikou rozeznělo heslo Václava Havla: „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,“ také i 50 let od nástupu normalizace, kdy socialistická pravda nabývala tvárných a zneužívaných významů. Zrovna tak je to 50 let od smrti Jana Palacha, který byl za svou pravdu ochoten dát život, i si letos připomínáme 650 let od domnělého narození Jana Husa, který se své pravdy nezřekl ani na hranici.
Podzimní výstava Za pravdu... není ani tolik zaměřena na estetiku, jako spíše na myšlenky vystavených děl a záměr jejich autorů. David Zima
Proto se také výstava symbolicky koná v místech, která jsou s Husovým životem a učením spjata – v Betlémské kapli. Podle Merty se jedná o ideální místo pro tuto výstavu také proto, že budovu mnozí považují za historický originál ze 14. století. „Přitom kaple, tak jak ji známe dnes, je rekonstrukcí té původní z 50. let minulého století, kdy se o ni zasadil tehdejší komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý,“ uvedl s tím, že ne vše, co se na první pohled jeví jako pravda, může pravdou být.
Obrazy, skulptury, povídání
Ke zhlédnutí budou od 10. září především vizuální výtvory v podobě nejrůznějších skulptur, méně potom obrazy. „Třeba malířka Martina Smutná je nejmladší umělkyní, která se zaobírá otázkou problematiky genderu, což je v současnosti velmi aktuální,“ prozradil Merta, který zároveň uvedl, že vystavovat budou umělci ve věkové škále od 20 do 90 let. „Generačních pohledů na pravdu bude na výstavu hodně,“ upřesnil.
Mezi dalšími vystavujícími umělci se objeví například výtvarník Jiří David, který vešel v širší povědomí neonovým srdcem na Hradě, tvůrce tzv. „videoartu“ Mark Ther, uznávaná architektka Alena Šrámková, která je podepsaná například jako autorka pod Domem Na Můstku či pod novou budovou ČVUT v Dejvicích, nebo sochař Stanislav Kolíbal.
Součástí výstavy, která potrvá do 10. října, pak je ještě doprovodný program, který sestává jednak z filmových projekcí v kině Ponrepo, tak i z koncertů či moderovaných debat. Těch se zúčastní například historička Milena Bartlová, novinář Karel Hvížďala, diplomat a publicista Michael Žantovský, filosof Miroslav Petříček nebo politik Petr Pithart.
Dialog s uměním
„Celá výstava je do určité míry mozaikou, která má vytvářet obraz propojení aktuálního světa a umělecké či architektonické tvorby,“ vysvětlil další z kurátorů Filip Šenk. Nelze očekávat, že by v ní návštěvník trávil hodiny rozjímáním nad estetickou kvalitou vystavených děl. Mnohem více než o to však autorům jde o zprostředkování kontaktu mezi návštěvníkem a dílem. „Nejde o to, aby byl návštěvník konfrontován s fakty, ale aby navázal dialog s vystavenými díly, věnoval jim čas, otevřel vlastní myšlení.“
Kde: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 169/5a.
Kdy: Od 10. září v rámci Betlémské kulturní noci do 10. října, úterý až neděle 11:00–19:00.
Vstupné: Do lapidária volné, s prohlídkou Betlémské kaple 30,- Kč.
