8°C
Přímo z Plzně v transportech odjelo 2064 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich. „Letošní Stolpersteine opět připomínají pohnuté osudy lidí, kteří se po deportaci do Terezína v roce 1942 již nikdy zpět do Plzně nevrátili. Většina z uvedených obětí zahynula v koncentračních táborech Osvětim či Izbica,“ vysvětlila náměstkyně primátora Eliška Bartáková.
Kameny jsou položeny v centru města i jednotlivých obvodech. „Stalo se tak k uctění památky členů rodiny Adelových, Pikovy, Penížkových, Kohnových, paní Růženy Vesecké a pana Jiřího Freunda. Stalo se tak na základě podnětů veřejnosti. Pro mě je to důležitý symbol a výraz úcty k plzeňským obětem,“ řekl plzeňský primátor Martin Baxa.
Deník Věry Kohnové
Jednou z nejmladších připomenutých je židovská dívka Věra Kohnová. Ta si jako dvanáctiletá psala deník od léta 1941 do ledna 1942 do odjezdu transportu do Terezína.
Odtud se nikdo z rodiny Kohnových nevrátil. Věra, jedna z dětských obětí holocaustu, bývá přirovnávána k Anně Frankové. Její deník vyšel knižně v roce 2006. Originál je uložený v Židovském muzeu v Praze.
Dlažební kostky s mosazí
Stolpersteine jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí. Do loňského roku jich bylo položeno přes 70 tisíc na více než dvou tisících místech Evropy.
Vše zajišťuje od ledna 2015 nadace Stiftung – Spuren – Gunter Demnig, kostky zhotovuje ručně berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender. Autorem a zakladatelem projektu je německý umělec Gunter Demnig. Ten se také osobně plzeňské instalace zúčastnil.
VIDEO: Vzpomínky Helgy Hoškové, byla terezínské dítě, přežila Osvětim.
Helga vypráví o Osvětimi: Přežila „třídění smrti“ u Mengeleho! František Prachař, Petr Novotný
