7°C
První řízená křižovatka byla v bývalém Československu v dolní části pražského Václavského náměstí směrem k Můstku. Právě sem se 2. září 1919 postavil první strážník ve zbrusu nové uniformě, s nezvyklou helmicí a s odznakem »dopravní stráž«. Podívaná přilákala početný dav. „Zajímavostí také bylo, že tehdy ukazoval směr každému účastníku provozu zvlášť,“ uvádí ředitelka Muzea policie Marcela Machutová.
Čelili bičům
Nejprve bylo k řízení dopravy vyškoleno 27 pražských strážníků. Byli to starší a zkušení muži větších postav. V Praze se totiž o ulice dělili chodci, tramvaje, potahy i nastupující automobily a každý byl zvyklý jezdit a chodit, kudy se mu zachce. Občané se novým pravidlům podřizovali jen neradi. Vozkové vyzbrojeni třeba bičem na koně se nezdráhali jím hrozit i ostatním a bitky mezi kočími, řidiči a chodci nebyly nic neobvyklého. „Proto byla snaha dostat strážníka z ulice,“ vysvětluje Machutová.
Semafor neznali
I proto byl roku 1927 zaveden první semafor s ručním přepínáním, který stál na křižovatce u Masarykova nádraží. Málokdo ale věděl, co vlastně signály znamenají, takže novinka zpočátku způsobila spíše zmatky. „Lidé nebyli informovaní,“ popisuje Machutová. To se ovšem časem zlepšilo a semaforů přibývalo. „Dokonce byla zavedena první zelená vlna, kterou vůz projel, pokud dodržel průměrnou rychlost 24 až 30 kilometrů za hodinu,“ doplňuje Machutová.
Proč pendrek?
Když se první strážník postavil do křižovatky a začal řídit dopravu, směr ukazoval černým obuškem. A Pražanům připomínal sladký pendrek, proto pomůcku na místě promptně přejmenovali.
Měřili rychlost
Už za první republiky se také policisté stávali terčem nevole řidičů kvůli měření rychlosti. To dělali členové speciálního oddílu, který chodil v civilních šatech. Používali k tomu stopky, a tak se jim začalo přezdívat »stopkaři«. Dopravní policie v Praze čítala před 2. světovou válkou 197 mužů. Její příslušníci řídili 105 křižovatek.
Na venkově četnictvo
V Praze měla řízení dopravy na starost dopravní stráž, podobné složky vznikly i v dalších městech. Jenže na venkově na dodržování nařízení v podstatě nikdo nedohlížel. Šlo především o nedodržování předepsaného směru jízdy, noční osvětlování koňských potahů, automobily při potkávání netlumily světla… Dohled nad venkovskými silnicemi tak připadl četníkům.
111 mrtvých o prázdninách
Letos v srpnu podle předběžných údajů u nás zemřelo při nehodách 58 lidí, o šest méně než loni. Za celé prázdniny to je 111 mrtvých, o čtyři méně než loni. I tak se Česku nedaří snížit počet obětí na průměr EU, kde je to 49 osob na milion obyvatel ročně. U nás to je 62 lidí!
