Zeman si klimbnul? A pozlobil ho zvon. Na pietu za oběti nacistů dorazila i Merkelová
Za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera se v Polsku odehrála pietní akce u příležitosti smutného výročí - 80 let od začátku druhé světové války, kterou nacistické Německo odstartovalo 1. září 1939 vpádem do Polska. Steinmeier se za agresi omlouval. Přihlížela tomu řada státníků včetně Miloše Zemana. Projev měl i polský prezident Andrzej Duda, Zemana při něm zachytily kamery, jak si na chvíli podepřel hlavu a uamhouřil oči.
Prezident Miloš Zeman se vydal do Polska, kde se v neděli konaly od brzkého rána pietní akce, připomínající 80 let od nacistického vpádu a začátku druhé světové. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se za dobu, kdy jeho rodná země přepadla Polsko a z nebe začaly pršet bomby Hitlerova vojska na napadené Poláky.
„Tato válka byla německým zločinem,“ upozorňoval Steinmeier a připomínal vraždy mužů, žen i dětí. Litoval osudy milionů lidí a omlouval se obětem německé agrese.
Ranní pieta už od 4:40
Steinmeier oběti německého přepadení připomínal již od brzkého rána. Za Německé činy se omlouval ještě před rozedněním. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto světovém konfliktu.
Duda se sešel se Steinmeierem k pietní akci již ve 04:40, což byl podle přeživších čas, kdy začaly 1. září 1939 padat první bomby. Mezi hosty byli i přeživší náletu, který si vyžádal odhadem 1200 obětí a který zničil 70 procent města.
Obsáhleji se oba státníci pozastavili nad tragickým výročím v odpoledním projevu. „Zavírání očí není způsob na udržení míru,“ upozorňoval již ve Varšavě Duda a varoval před tím, aby se již podobná ozbrojená agrese, kterou v roce 1939 vyvolala Hitlerovy „maniakální plány“, neopakovala.
Varovný případ Československa
Duda upozorňoval, že pokud by svět nepřivřel oči před okupací Československa, nemuselo k vpádu nacistického Německa do Polska dojít.
„Pamatujeme si to, musíme si to pamatovat. Jsme tady spolu, abychom světu ukázali, že si to pamatujeme,“ uvedl Duda a pokračoval: „Možná by nebylo válečné apokalypsy, kdyby se Západ ostře postavil proti anšlusu Rakouska, proti pronásledování Židů, kdyby mezinárodní společenství stanulo na obranu Československa.“
Přišel na řadu poslední. Podepírán bodyguardem a h(H)ůlkou. Chybička se vloudila, napoprvé brzy už 75letému Zemanovi zazvonění v Polsku nevyšlo.. A my máme velké štěstí, že můžeme řešit třeba i malichernosti a vyjadřovat se k čemukoli. Nebylo to vždy samozřejmostí. 1939, 1969.. pic.twitter.com/qL5zeUVyGe
— Jarda Šimáček (@Simao_09) September 2, 2019
Duda upozornil, že z nacistické agrese vychází i jasné poučení pro současnost. „Musí být jasné, že každá agrese narazí na rozhodnou odpověď. To je výzva současnosti. 'Byznys jako obvykle' a zavírání očí je způsob, jak souhlasit s dalšími útoky,“ varoval a posteskl si: „Lidstvo se z té strašlivé válečné lekce jen málo poučilo. Přece ve světě stále dochází k etnickým čistkám, genocidě. Nedávno jsme s tím měli co do činění v bývalé Jugoslávii či ve Rwandě.“
Zeman si klimbl?
Během jeho tíživých slov zabíraly kamery i hosty ceremoniálu. Prezident Miloš Zeman to následn na sociálních sítích schytal za přivřené oči. KLimbl si, nebo se jen soustředil s chmury v obličeji na Dudův projev?
Po projevech přitom sáttní zvonili na zvon s nápisem Paměť a varování. Prezident Zeman byl zařazen až na samotný konec, nastoupení hosté chvíli čekali, než v doprovodu bodyguarda a tradičně o holi ke zvonu došel. Následovala jiná lehká obtíž, napoprvé se Zemanovi zazvonit nepodařilo. Hned v zápětí to ale napravil.
Babiš o druhé světové válce
Mezitím se Praze k 80. výročí začátku druhé světové války vyjádřil také český premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to neuvěřitelný zbabělý útok fašistického Německa na Polsko. Byl jsem ve Varšavě a mluvil jsem o tom samozřejmě s polským premiérem,“ uvedl Babiš.
„Polsko bylo zásadně poškozeno druhou světovou válkou. Pro Hitlera to byla záminka, aby Polsko napadl. A samozřejmě došlo nejdřív ke zradě, kdy vydali Čechy Hitlerovi, a politici v rámci Mnichovské dohody si mysleli, že tím pádem, když nás zradili, že bude klid, mýlili se. Potom fašisti zaútočili. Druhá světová válka přinesla desítky milionů mrtvých. Je potřeba hlavně, abychom o historii mluvili tak, jak je, a nepřizpůsobovali ji nějakým politickým náladám,“ prohlásil Babiš.
Omluva za nacistickou krutovládu
Pieta v Polsku začala minutou ticha. Duda ve svém projevu Němci Steinmeierovi děkoval za účast, Steinmeier pokorně za pozvání. Prosil za odpuštění za německou historickou vinu a přiznával se ke zodpovědnosti, která zůstává dodnes. Odsuzoval teror a kruté barbarství, zločiny proti lidskosti, kterých se Němci dopustili. „Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ žádal Steinmeier.
Pieta se brzy ráno konala také na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk, a to za účasti polského premiéra Mateusze Morawieckého a místopředsedy Evropské komise (EK) Franse Timmermanse.
Předpokoj pekla a otázka odškodnění
„Noc je nejčernější těsně před svítáním. Polsko útok nacistického Německa zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ prohlásil premiér Morawiecki.
„Boj Poláků na Westerplatte měl trvat sedm hodin, ale trval sedm dnů. Byl to předpokoj pekla, předpokoj toho, co Němci ukázali v dalších šesti letech,“ řekl a počínání okupantů označil za „genocidu spáchanou na polském národu“.
Premiér podle televize TVN 24 kromě milionů obětí připomněl i velké hmotné a finanční válečné škody, které se Polsko snaží napravit desítky let. Parlamentní komise v Polsku pracuje na odhadu škod, které Polsko utrpělo za války a které si Varšava přeje předložit Berlínu. Německá vláda ale považuje otázku odškodnění za uzavřenou.
Polsko v kleštích
Polský prezident také uvedl, že polská vojska se v září 1939 ocitla v kleštích, když se k německému útoku 17. září zrádně přidala sovětská vojska. Západní spojenci sice vypověděli válku, ale vojenskou pomoc neposkytli. Připomněl i polské oběti sovětského vpádu, pronásledování Poláků německými okupanty a vyhlazování Židů.
„Němci ponížili Poláky tím, že na polském území vybudovali mašinerii vyhlazování,“ řekl Duda a zdůraznil, že Poláci musejí nacistické tábory zachovat, aby světu ukázali, co člověk může způsobit člověku. Nacistické vyhlazovací tábory musejí jako památky přetrvat, řekl.
Pláč veteránů i připomínky sovětské okupace
„Náš národ se nikdy nevzdal. Existoval podzemní stát, podzemní armáda, partyzáni v lesích. Mládež ve Varšavě v srpnu 1944 povstala proti Němcům, mnohdy s holýma rukama - tak toužili po pomstě. Povstalci byli rozdrceni. Stalin zastavil svá vojska na Visle a počkal, až povstání vykrvácí,“ upozorňoval Duda a dodal, že Němci ve Varšavě vyvraždili 50 tisíc civilistů. Dohromady během povstání přišlo o život asi 200 tisíc Varšavanů.
Polsko podle odhadů přišlo ve válce o pětinu svých občanů, včetně drtivé většiny z třímilionové židovské komunity. Někteří veteráni během projevu plakali. Duda připomněl, že Poláci se po válce ocitli „pod jinou okupací – sovětskou“.
Dorazila Merkelová, Čaputová, místo Trumpa Pence
K polským hostitelům se ve Varšavě připojily desítky zahraničních státníků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové či amerického viceprezidenta Mikea Pence.
Vzpomínkových akcí ve Varšavě se zúčastnila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle polské televize do Varšavy přijely delegace ze čtyř desítek států, dohromady asi 250 hostů, včetně 17 hlav států.
anonym01:Řekl bych, že jsi zamindrákovaný provokatér, ale ty jsi prachobyčejný vosel