Ministerstvo ve zvláštním materiálu uvedlo, že nedostatečné financování průběžných oprav vyústilo až do nynějšího havarijního stavu vícero objektů hradního komplexu. Rekonstrukci potřebují zejména románský palác ze 13. století a západní paláce rozsáhlé stavby. Tam hrozí zřícení zdí a kleneb, přičemž nevyhovující je i stav stávajících podpůrných konstrukcí.

Špatný stav staveb Spišského hradu, který je hojně navštěvován turisty, odhalil monitorovací průzkum. Z jeho výsledků vyplývá, že poruchy a nedostatky konstrukcí se zejména v posledním období prohloubily. Porušení některých částí hradu označilo ministerstvo za kritické.

Ve zmíněných částech hradu je například nutné opravit střechy a také zdi či stropy. Peníze za rekonstrukci chce úřad od vlády. Kromě samotných nákladů na sanační práce si další peníze vyžádá příprava projektu.

V roce 1994 se v areálu Spišského hradu, který je národní kulturní památkou, částečně zřítilo západní opevnění dolního nádvoří.

Spišský hrad není jedinou slovenskou památkou, která je zapsána na seznamu UNESCO. Zařazeny byly do něj kromě jiných Banská Štiavnica, Bardejov, bukové pralesy či dřevěné kostely.