Kde roste hřib kovář?

„Hojně roste v jehličnatých i listnatých lesích a daří se mu zejména pod smrky, duby a buky,“ popisuje mykolog Jaroslav Malý. Houbaři na něj mohou narazit v jakékoli nadmořské výšce – od nížin až po horské oblasti.

Jak ho poznáte?

  • Pro tuto houbu je typická žlutá, okrová nebo načervenalá noha, která je hustě pokrytá nepravidelnými červenými zrníčky.
  • Pokud jde o klobouk, můžete se setkat s celou škálou barev: světle i sytě hnědou, červenohnědou, hnědookrovou, vzácně i sytě žlutou.
  • Pod kloboukem najdete sytě červené až karmínové póry (u mladých hřibů žluté), které po otlačení modrají, a někdy dokonce černají.

Úprava a doba vaření. A máme ho sušit?

Vyžaduje minimálně 15 minut, raději však 25 minut dlouhou tepelnou úpravu. „Nedostatečně upravené plodnice mohou způsobit zažívací obtíže,“ upozorňuje mykolog Malý.

Hřib kovář se dává hlavně do omáček, nedoporučuje se ale k sušení, protože při něm – na rozdíl od jiných hřibů – ztrácí svou vůni.

Jak ho odlišíte od ostatních hřibů? Prolistujte si fotogalerii s jedlými, nejedlými i jedovatými hřiby a dozvíte se to.

Použité zdroje: www.myko.cz, Hřiby – Hřibovité houby našich lesů, Michal Mikšík, Universum