Z jedlých hub se na Šumavě nejvíc daří hřibům smrkovým a kovářům, liškám obecným, muchomůrkám růžovkám a ryzcům smrkovým. Všechno to jsou druhy typické pro horské smrčiny, které tam převládají. V místech, kde rostou břízy nebo topoly osiky, můžeme narazit i na křemenáče a kozáky a ve všech typech lesů se dají najít i jedlé druhy holubinek, které jsou ale pro zkušenější houbaře.

A kam na houby vyrazit? Tady jsou tipy Libora Hejla z plzeňského spolku Mladý mykolog.

Kde rostou houby na Šumavě? Zkuste tato místa

  • Pokud míříte do Železné rudy, určitě se odtud vypravte do lesů v okolí Špičáku.
  • Další oblíbenou lokalitou je lipenská přehrada – velkou šanci na plný košík máte rozhodně v lesích kolem Lipna nad Vltavou.
  • V lesích kolem Volar rostou zejména lišky obecné a podle mykologa Hejla „je to tam opravdu na kosu.“
  • Okolo Kvildy prozkoumejte vlhké smrčiny s bohatým mechovým „kobercem“, kde se daří hřibům. „Třeba hřiby smrkové začínají po dešti růst nejdříve právě v mladých mechatých smrčinách a až později se objeví ve vysokém smrkovém lese,“ podotýká mykolog.
  • Houby nesbírejte v první zóně Národního parku Šumava – je to zakázané.

Kde na Šumavě nejvíc pršelo?

Šumava patří k houbařským rájům a tam, kde pořádně zapršelo, se houby dříve nebo později určitě objeví. Jak ale zjistit, kde přesně kolik vláhy spadlo? Všem, kteří chtějí být ve správnou dobu na správném místě, mykolog Zdeněk Pelda doporučuje data Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou k dispozici podrobné údaje o srážkách za poslední týden. 

Stačí, když si v přehledné tabulce Aktuální srážky – data z pozemních srážkoměrů zadáte Jihočeský kraj (pouze na Šumavu se data zúžit nedají) a můžete dokonce po hodinách sledovat, v jakých střediscích kolik napršelo. Během chvilky tak máte představu, kam zamířit. Budou lepší boubínské lesy, Borová Lada nebo třeba Strážný?

Jak se vrátit z lesa s košíkem plným hub? Ve videu vám to řekne mykolog Michal Mikšík.