„Jsme taky lidi, stejně jako Italové.“ Migranti vyšli do ulic, chtějí bojovat s nenávistí

„V rozmezí několika uliček jsem schopná lidi provést z Evropy přes Blízký východ až do východní Asie,“ uvedla Essediya Magboulová, průvodkyně z Turína. „Vypadá to, že městem vedu turisty, ale přitom jsou to místní,“ uvedla. Magboulová pracuje pro organizaci Migrantour guide, která si klade za cíl změnit názor Italů na uprchlíky.

„Doufám, že díky mému vyprávění nás, muslimy, uvidí v jiném světle,“ dodala Magboulová, která do Itálie přišla v roce 2002 z Maroka. Novinářům The Guardianu se svěřila s tím, že často čelí předsudkům kvůli tomu, že nosí hidžáb, a to i přesto, jak dlouho už v Itálii žije.

Prohlídka v Turíně | Facebook Migrantour

Unikátní projekt migrantů

Projekt Migrantour guide se zrodil v roce 2010 v Turínu a postupně se rozšířil do dalších italských měst včetně Neapole nebo Florencie, pro společnost pracuje už 150 průvodců. Prohlídka města vyjde zhruba na 310 korun. „Každá trasa ukazuje, jak zahraniční komunita ovlivnila tuzemskou společnost. Některé prohlídky jsou historické, migranti do Itálie proudí už několik století,“ vysvětlila koordinátorka prohlídek Rosina Chiurazziová. „Právě teď více než kdy předtím je třeba, aby lidé přijali uprchlíky mezi sebe,“ dodala.

„Když v Rumunsku padl režim Nicolae Ceaușescua, Rumuni byli po mnoha letech konečně svobodní a mohli odejít za hranice, aby unikli chudobě. To udělala i moje matka, v Itálii začala pracovat jako hospodyně. Bylo pro mě obtížné vyrůstat bez matky, ale jen díky ní jsem mohla studovat,“ vypráví své skupince Monica Iliesová, ta se současně snaží bořit stereotypy o Rumunech. „Nejsme všichni zloději nebo prostitutky. Zdá se absurdní, že to vůbec musím říct, ale my, migranti, jsme také lidé, stejně jako Italové,“ uvedla Rumunka.

„Teprve tyhle prohlídky mi pomohly migrantům lépe porozumět a pochopit překážky, které musí denně překonávat,“ svěřila se reportérům italská učitelka Roberta Combová. Migrantour guide se snaží o to, aby se prohlídky staly součástí školních osnov. „Provádíme většinou lidi, kteří mají pozitivní, případně neutrální, postoj k migrantům a chtějí se o nich jen dozvědět víc. Pokud bychom se stali součástí osnov, pomohli bychom formovat názor další generace,“ domnívá se Chiurazziová.

Turecko zasáhlo silné zemětřesení. Záchranáři sčítají zraněné, zřítilo se několik domů

„Školáci, se kterými jsme se setkali, mají o migrantech dost zkreslené názory. Myslí si, že uprchlíci tvoří 70 procent obyvatelstva země. Na vině je hlavně současné nastavení vlády i tisk, který z přítomnosti migrantů dělá v podstatě invazi mimozemšťanů,“ prohlásila Chiurazziová.

Migrace je součást lidské společnosti

„Vláda se nám snaží vymýt mozky, chtějí, abychom si mysleli, že je naše země a identita v ohrožení, a bránili ji. Po pravdě migrace, stěhování národů je, byla a bude součástí lidské společnosti. V Itálii a konkrétně na Sicílii byla migrace vždycky normální,“ doplnila další koordinátorka prohlídek s migranty v Katánii Flavia Monfriniová.

Italská vláda tento týden přijala nový zákon o bezpečí a migraci, který navrhl Salvini, na jeho popud už loni v červnu uzavřela přístavy humanitárním lodím a podle nově přijatého nařízení kapitán takové lodi nedbající zákazu může dostat pokutu až 25,5 milionu korun.

Kapitánka Carola Racketeová dovezla přes zákaz loď s migranty do italského přístavu. | Reuters

Případ kapitánky Racketeové

Otázku humanitárních lodí otevřela na konci června kapitánka jedné z nich. Němka Carola Racketeová tehdy porušila blokádu a vplula do italského přístavu s 40 africkými migranty na palubě.  

Posádka lodi německé nevládní organizace Sea-Watch migranty nalodila u libyjských břehů 12. června s dalšími 13 běženci, jimž posléze italská vláda umožnila vstup na pevninu, protože šlo o děti, těhotné ženy či nemocné. Racketeová byla držena v domácím vězení, a to až do 2. července, kdy soud toto opatření zrušil.