Aktivisté zablokovali Brabcovo ministerstvo. Protestují kvůli klimatu, na místě zasahuje policie

Akci pořádá hnutí Extinction Rebellion ČR (XR) a Limity jsme my, chtějí tím upozornit na podle nich nezodpovědnou politiku české vlády v klimatických otázkách. Obávají se, že změny klimatu mohou být nezvratné a společnost musí okamžitě reagovat. V posledních týdnech jde již o několikátou podobnou akci ekologických aktivistů.

Na letáku protestujících je uvedeno, že na zhoršující se klimatické krizi má podíl zastaralá uhelná energetika ČR. Protestující jsou znepokojeni schválením rozšíření dolu Bílina, souhlas s prodlužováním těžby je podle nich v přímém rozporu s mezinárodními závazky, řekli přítomným novinářům. Protestující poukazují na to, že spalování uhlí z dolu povede ke zvyšování emisí. Odpovědného za to činí ministra Brabce (ANO).

Ministr Richard Brabec (ANO) má podle protestujících osobní zodpovědnost za stanovisko, které může umožnit vytěžení a spálení dalších 150 milionů tun uhlí na dole Bílina. „Je nadmíru alibistické ignorovat vliv takového rozhodnutí na klimatickou změnu, na což upozornilo v připomínkách přes 4400 lidí. Mluvit o životním selhání je proto zcela na místě. Pan ministr přitom může stále rozhodnutí zvrátit a dostát tak cílům Pařížské dohody,“ uvedl v tiskové zprávě Maroš Prčina z hnutí Limity jsme my.

K Úřadu vlády se připoutali aktivisté. Kvůli klimatické krizi

Ministerstvo podle Roubíčkové vítá nenásilnou formu protestu. Upozornila, že proti souhlasu s prodloužením těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035 se lze bránit právními prostředky. „Pokud účastníci nesouhlasí se stanoviskem, je možné bránit se jinou cestou než zaměstnáváním policie. To jde pak na náklady daňových poplatníků,“ řekla novinářům.

Produkce emisí oxidu uhličitého směřují k oteplení o tři až šest stupňů Celsia, zvýšení globální teploty o více než 1,5 stupně bude podle protestujících znamenat trvalé narušení stability klimatu a ekosystémů. Apelují proto na pracovníky ministerstva, aby vytvořili strategie k razantnímu snížení emisí.

I když se organizátoři snažili akci utajit, policie o ní měla informaci a na aktivisty od rána čekaly asi dvě desítky policistů. Policejní mluvčí Jan Daněk ČTK řekl, že vzhledem k tomu, že demonstranti vstup neblokují a chovají se nenásilně, policie je nechá vyjádřit jejich názor. Řešit nebude ani rozvinutí transparentu na přístřešku, protože protestující po vyzvání místo po několika minutách opustili. S takovým řešením souhlasil i vlastník budovy.

XR je mezinárodní hnutí, které si klade za cíl urychlit hledání řešení kolem klimatické krize. Východiskem je podle něj okamžitá a razantní změna celé ekonomiky. Členové hnutí se domnívají, že vlády a samosprávy nejsou schopné klimatické otázky řešit, protože politici necítí podporu voličů. XR chce proto z klimatického problému udělat hlavní společenské téma.

Aktivisté po dvou dnech ukončili blokádu elektrárny. „Konec uhlí,“ hlásají

Veřejnost chtějí mobilizovat nenásilnými a přímými akcemi občanské neposlušnosti malých skupin lidí, jako jsou blokády či protesty. Počítají při nich s případným zadržením policií a následným zaplacením pokuty. Na říjen hnutí plánuje blokádu v desítkách měst, v Praze by se měla konat 12. října, uvedli organizátoři. V poslední době se například tři aktivisté připoutali k budově úřadu vlády nebo se na brněnském náměstí Svobody objevili tři symboličtí oběšenci.

Mezi požadavky hnutí je vyhlášení stavu klimatické nouze, dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2025 nebo zřízení právně závazných občanských shromáždění, jejichž prostřednictvím by se občané mohli podílet na rozhodování o zásadních otázkách.