Byl potomkem Přemyslovců, Lucemburků i Habsburků. V jeho rodokmenu lze najít prvního historicky doloženého českého panovníka Bořivoje, ale také sv. Václava, císaře Karla IV. nebo Marii Terezii. Sám pak stál více jak 40 let v čele rodu Hohenbergů, který svou historii v moderní době píše sice „teprve“ od počátku 20. století, k němuž se však váže významná dějinná role a tradice.

V pořadí třetí vévoda z Hohenbergu zemřel minulý týden ve Vídni po dlouhé nemoci. V dubnu ještě stačil v kruhu svých nejbližších oslavit 90. narozeniny. V sobotu 3. srpna bude uložen k poslednímu odpočinku do rodinné hrobky, která je svědectvím velké lásky jeho prarodičů – Františka Ferdinanda d´Este a Žofie Chotkové.

Následník rakousko-uherského trůnu se s ženou svého srdce pocházející ze starého a významného českého šlechtického rodu oženil v r. 1900, a to i přes nesouhlas svého strýce - císaře Františka Josefa I. Tehdy platný rodový zákon totiž Chotky nepokládal za rovnorodé členům panovnické dynastie. Manželství tak bylo pokládáno za nerovné (morganatické). Žofie tak nemohla přijmout jméno svého muže a děti měly příjmení po ní. František Ferdinand se navíc musel zavázat, že jeho synové a dcery nebudou pokládáni za příslušníky habsbursko-lotrinské dynastie. K jejich zajištění tak budoval české panství Konopiště a Artstetten v Dolním Rakousku. Sem se také celá rodina často uchylovala, zde se cítili v bezpečí. O šťastných chvílích plných pohody a lásky svědčí dodnes (zejména na zámku Konopiště) zachovalé dobové fotografie.

Aby od své milované ženy nebyl odloučen ani po smrti, začal František Ferdinand budovat rodinnou hrobku v Artstettenu. Členové císařské rodiny byli sice tradičně pohřbíváni v Kapucínském klášteře ve Vídni, ale Žofii Chotkové (byť povýšené na kněžnu a později i na vévodkyni z Hohenbergu), by zde bylo vzhledem k nedostatečnému původu místo odepřeno.

František Ferdinand a Žofie zemřeli bok po boku 28. června 1914, kdy na ně byl spáchán v Sarajevu atentát. Jejich rakve tak spočinuly v kryptě, která se musela rychle dokončit. Ještě dnes ji zdobí nápis: „Svázáni svazkem manželství, spojeni stejným osudem“.

Jejich třem dětem – dvěma synům a dceři – se začalo říkat „první sirotci Velké války“. Po r. 1918 jim byl v Československu zkonfiskován všechen majetek, rakouské dědictví po rodičích jim však zůstalo. Nejstarší ze sourozenců - vévoda Maxmilian z Hohenbergu (1901-1962) - se svým šesti synům, mezi které patřil i zesnulý Georg, snažil vštípit smysl pro rodinnou soudržnost, jejímž symbolickým projevem je i místo posledního odpočinku v kruhu předků…

Kdo byl Georg Hohenberg - Doktor práv, vévoda a mnohonásobný rytíř

Na smutečním oznámení, které uveřejnil Georgův syn – a současně nová hlava rodu – Nikolaus, je uveden úctyhodný výčet titulů zemřelého: diplomat, právník, rytíř Řádu Zlatého rouna, Maltézského řádu, Řádu sv. Jiří…

Narodil se 25. dubna 1929, vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Od r. 1955 byl zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky. Jako velvyslanec působil v Paříži, Buenos Aires, Tunisu nebo Vatikánu. S manželkou Eleonorou prožil 59 šťastných let. Byl otcem tří dětí.

Fotogalerie
37 fotografií