7°C
Sokolská ulice patří mezi nejvytíženější komunikace v Praze a projedou zde denně tisíce aut. Přesto si málokdo všimne rozměrné budovy nedaleko dopravní stanice I. P. Pavlova. Za zdmi areálu slouží 20 až 30 hasičů ve třech jednotkách: „Je tu parta lidí, kteří tu žijí vlastně třetinu svého života. Dvacet čtyři hodin tady a dva dny doma, pak znova,“ řekl velitel čety, nadporučík Pavel Pečený.
V jednotce jsou podle něj kluci, jejichž tatínkové tu sloužili a oni převzali řemeslo. K dispozici tu mají pět výjezdních automobilů a každý je určen k jinému typu zásahu: „První auto je na oheň, druhé je zaměřené víc na technické zásahy, třetí je spíš k vodě. Auta odjíždějí podle konkrétního případu a jezdí jich klidně i víc naráz. Zároveň máme na starosti část Vltavy, tak tu máme i člun. Dále tu je vodní skupina nebo lezecká skupina, do níž jsou rekrutovaní kluci z letiště a letištní záchranáři,“ popisuje vybavení velitel čety.
Jejich zásahy jsou pak velmi různorodé a složité. Musí zasahovat v metru, u dopravních nehod, pomáhat při pádech lidí pod kolejová vozidla. „Musí také operovat u mnoha výškových budov, ke kterým je těžký přístup. Máme tu natolik různorodou práci, že bychom byli občas radši, kdybychom hasili nějaký les. Místo toho lezeme tři patra do sklepa pod zem a musíme se jistit, mít dýchací kuklu. Dřív jsme to hledali poslepu, teď aspoň máme termokameru,“ vypráví Pavel Pečený a kolegové přikyvují.
Nezůstanou zapomenuti
Ředitel pražských hasičů, Roman Hlinovský, pak přítomným novinářům při prohlídce objektu ukazuje také pamětní desku na fasádě: „Zde je jméno každého hasiče této stanice, který zemřel při službě,“ prozrazuje a dál ukazuje na kovový zvon: „Ten máme pro případ, kdyby vypadla elektřina a bylo potřeba hezky postaru svolat hasiče,“ prozrazuje s úsměvem.
Letos je naštěstí klid
Toto léto mají všichni pražští hasiči poměrně klidné služby. Podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky ubylo oproti minulému roku od června do konce července 100 případů, kdy museli hasiči vyjíždět. „V roce 2018 evidujeme 270 požárů, které způsobil člověk. Buď nějakou nedbalostí, nebo úmyslně. Toto léto se statistika snížila o sto případů,“ komentuje čísla. Může za to podle něj vzornost občanů, kteří dodržují vyhlášku magistrátu o zákazu rozdělávání ohně z důvodů možného vzniku požárů kvůli suchu.
Nejtěžší zákrok? Pneumatiky v Libni
Nejčastější příčinou vzniku požáru je podle Kavky technická závada a pak nedbalost. Nejvíc na dno svých sil si hasiči sáhli 30. června, kdy hořela střecha bývalého skladu pneumatik v Libni: „Ten den panovaly extrémní teploty kolem 34 stupňů Celsia. Zásah trval velmi dlouho, oheň byl rozšířený v podkroví. Bylo to pro hasiče velmi náročné a museli se často střídat,“ popisuje peklo v Libni. Vyhlášený byl tehdy druhý stupeň poplachu a odhadovaná škoda byla dva miliony korun.
