Po slepicích v klecích budí vášně telata v „krabicích“. Ochránci: Krutá realita

CIWF se podařilo získat záběry z několika mléčných farem v Polsku, Itálii, Dánsku, Nizozemsku a ve spolupráci s Platformou udržitelného rozvoje a etiky i z Česka. Na všech je vidět, že telata jsou po jednom držena v boxech nebo ohrádkách z pletiva. Některé jsou čisté, některé vyložené špinavé. Větší telata se do nich sotva vejdou.

Podle ochránců to představuje vážný problém. Zvířata tím mají být zbavena možnosti projevovat přirozené chování, nemají sociální kontakt. V návaznosti trpí jejich psychika. CIWF navíc říká, že nejsou dostatečně často připouštěna k matkám, v boxech není správná hygiena a někdy ani teplo.

„Kromě toho byly zdokumentovány případy porušení legislativy EU, jako je držení telat v boxech, které jim neumožňuje se navzájem vidět a dotýkat se, a také překračování povolené délky chovu telat v individuálních boxech, tedy do osmi týdnů věku,“ uvádí organizace.

Češi radši dál kupují levné potraviny, na bezpečnost nehledí. Sdružení: „Smutný příběh“

V celé Evropské unii má podobným způsobem vyrůstat 12 milionů telat z 20 milionů narozených ročně. Představuje to více než půlku, přičemž v Česku se číslo pohybuje kolem 315 000. Telata se tu chovají buď pro obměnu stáda dojnic, nebo na telecí či hovězí maso. Od matek jsou odebírána v rozpětí několik hodin od narození po několik dní.

Individuální boxy evropská legislativa povoluje. Směrnice však vyžaduje, aby zvířata v nich měla kontakt s ostatními mláďaty, a to jak vizuální, tak hmatový. Jakmile překročí osm týdnů života, musí být přemístěna do skupin.

„Je těžké pochopit, že zranitelné novorozené tele je odebráno brzy po porodu od matky a po několik týdnů uzavřeno do izolace. A co je ještě horší, právní předpisy EU to umožňují. To je naprosto barbarská a přitom zbytečná praxe, protože existují důkazy, že dobře vedené skupinové ustájení už od narození přináší výhody z hlediska zdraví i welfare telat,“ tvrdí Romana Šonková, zástupkyně CIWF v Česku.

Petici podpořilo přes milion Evropanů

Podobná debata se před rokem točila kolem klecového chovu slepic. Spolek Obraz – ochránci zvířat zveřejnil záběry z českých drůbežáren, na kterých jsou kuřata vypelichaná, zubožená a někdy pobíhající mezi mrtvými kolegyněmi. Ačkoli se majitelé farem proti tvrzení ohradili, řada obchodních řetězců v Česku se zavázala, že s odebíráním vajec z klecových chovů skončí.

Už tehdy ale ochránci upozorňovali, že slepice jsou jen špička ledovce. Po celé Evropské unii podle CIWF žije v klecích přes 300 milionů hospodářských zvířat – vedle kuřat a telat králíci, křepelky, prasnice, husy nebo kachny.

Po odhalení hrůzných podmínek chovu slepic končí řetězce s vejci z klecí

I proto vznikla evropská občanská iniciativa Konec doby klecové, která po evropských institucích požaduje, aby se problematikou začaly zabývat. Stojí za ní CIWF společně s dalšími 170 nevládními organizacemi. Cílem je totální zákaz chovů v klecích a boxech.

Iniciativa rovněž spustila petici, kterou mohou občané EU podepsat do 11. září. Aktuálně registruje přes milion podpisů, čímž překročila důležitý milník, aby se jí zabývala Evropská komise. A vzhledem k jejímu novému složení, kdy v uplynulých volbách slavily úspěch především zelené strany, není vyloučeno, že zákaz podpoří. 

„Záběry strádajících telat nám připomínají, že boj za vysvobození hospodářských zvířat z klecí není zdaleka u konce,“ dodává Šonková. „Musíme pokračovat ve sběru podpisů, abychom zajistili, že instituce EU pochopí, jak důležitý je tento problém pro evropské občany.“