8°C
Vyznat se ve spletité síti chodeb, místností a místnůstek je pro běžného návštěvníka nadlidský výkon. Celý areál, v němž sídlí Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), je v současnosti tvořený pěti objekty, jako poslední vzniklo parkoviště v roce 2011. Vlastníkem komplexu je nyní developer Central Group, který by měl na konci roku 2022 zahájit demolici objektů a postavit zde byty.
Obří monstrum
Vraťme se ale na začátek šedesátých let dvacátého století, kdy vznikla projektová dokumentace pro současný telekomunikační areál. Tehdejší architekti totiž navrhli celý objekt pro telekomunikační technologie, které však na konci sedmdesátých let byly zastaralé a vystřídaly je mnohem menší zařízení. Když k tomu připočtete socialistickou megalománii, dá vám to dohromady předimenzovanou stavbu za neuvěřitelných 1,5 miliardy československých korun!
Podle dlouholetého správce objektu Bedřicha Šindeláře už v době zahájení provozu byla některá patra prázdná a nevyužívaná: „Když jsem před třiceti třemi lety začínal, trvalo mi tři měsíce, než jsem se tu vyznal,“ říká správce a průvodce po objektu. Na dotaz, co ho po letech práce ve věži nejvíc překvapilo, odpovídá, že to byl rozhodně gigantický prostor. A skutečně, když se noříme do nitra budovy, doprovází nás pouze světlo hlavní chodby a všude kolem je tma.
Bývalé časy
Pokaždé, když nás správce vezme do nějaké ze strojoven, kabelovny nebo jiné technické místnosti, následuje výklad. Kupříkladu prostor pro baterie je poloprázdný, protože moderní baterie zabírají přibližně třetinu místnosti, který zabíraly staré akumulátory. Kabelovna je zase prázdná, poněvadž v devadesátých letech spojovatelky vystřídal optický kabel. A právě spojovatelky bývaly duší „Sídla mezinárodní a meziměstské telefonní ústředny“.
Čtyři ženy pracovaly za jedním stolem, který byl rozdělený na čtyři části, a každá patřila jedné spojovatelce: „Sloužily dvacet čtyři hodin po šesti hodinách a měly pokaždé dvě hodiny pauzu. Mohly se tu vyspat, oddychnout si, zakouřit v kuřárně nebo jít do bufetu,“ říká Šindelář. Byla to podle něj luxusní pracovní pozice, na kterou byly vybírané ženy, jež vládly minimálně třemi světovými jazyky kvůli mezinárodním hovorům. Jejich kanceláře se pak v devadesátých letech proměnily v kanceláře techniků.
Kinosál a umění
Zanikl také kinosál, který se rozléhal v druhém patře hlavní budovy. Měl sloužit k setkávání zaměstnanců, ale svému účelu prý příliš nesloužil. Z kinosálu se po revoluci stal Dispečink pro dohled na síť a teď slouží ke schůzím zaměstnanců CETINu. Svému původnímu účelu také neslouží tmavá budova vzdálená jen několik desítek metrů od „útébéčka“, jak pracovníci Ústřední telekomunikační budově říkají. Tato temná stavba vyrostla také v sedmdesátých letech a usídlili se zde pracovníci Státní bezpečnosti, kteří tu odposlouchávali telefonické hovory.
Megalomanství projektu mělo však jeden nepopíratelně pozitivní důsledek: „Za minulého režimu se při stavbách musela investovat určitá procentuální částka do umění. Proto tu vzniklo zhruba 17 jedinečných uměleckých děl,“ prozradila PR a marketingová manažerka Tereza Gáliková. K zemi půjde nejspíš i první stěna v Česku vytvořená z litého betonu: „Ze Švédska přivezly speciální stromy, protože mají hustší strukturu, a když se do nich beton lije, tak to nezatéká do struktury dřeva a je to hladký,“ prozrazuje. Na přibližně sedmnáctimetrové stěně jsou doteď vidět obtisknuté suky dřeva.
Podle Bedřicha Šindeláře se musí CETIN z objektu vystěhovat do konce roku 2020, místo něj mají vyrůst tři zvlněné věže podle návrhu architektky Evy Jiřičné (psali jsme ZDE). V září se začnou pomalu stěhovat technici a mělo by to trvat zhruba rok. I po jejich odstěhování zde ale zůstanou uložené kabely a technika, které není možné přenést pryč, a budou umístěné v menší budově. Jeden z nejkrásnějších výhledů a jedna z nejdražších pražských budov však navždy zmizí.
