Chyba počítače i hadr plný bakterií: Apollo 11 odstartovalo na Měsíc před 50 lety

Bylo 16. července 1969, 13:32 hodin světového času, když raketa Apollo 11 odstartovala z komplexu Kennedyho vesmírného střediska. Let k Měsíci trval čtyři dny. Dne 20. července v 17:44 hodin se Armstrong s Aldrinem v lunárním modulu Eagle (Orel) odpojili od velitelského modulu Columbia, v němž zůstal pilot Collins. O necelé dvě hodiny později konečně započal očekávaný sestup k Měsíci.

Evropská vesmírná mise: Vědci se těší na první český telefonát z Marsu

Armstrong musel řídit kvůli chybě počítače ručně

Kvůli chybě počítače NASA, který modul směroval mimo zamýšlenou dráhu, musel Armstrong přejít na ruční řízení. I tak posádka přistála daleko od plánovaného místa přistání.

To se nakonec ve 20:17 hodin povedlo, což Armstrong oznámil slovy: „Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“ Paliva v nádržích zbývalo na půl minuty letu... Jelikož astronauti byli od rána vzhůru, před výstupem pro ně byl naplánovaný pětihodinový spánek. Ten ale muži odmítli, protože by prý stejně rozrušením neusnuli. Po několikahodinových přípravách konečně nastala dlouho očekávaná chvíle.

Naváděla je »kalkulačka«

Úspěch Apolla 11 by nebyl možný bez počítače nazvaného Apollo Guidance Computer (AGC – volně přeloženo jako navigační počítač Apolla). A právě navigace rakety na Měsíc a zpět na Zemi byla jeho hlavním úkolem. Tehdy se jednalo o nejpokročilejší systém a první digitální letový počítač vůbec.

Byl tak pokročilý, že inženýři, kteří jej sestavili, tvrdili, že kdyby předem věděli, jakou práci s ním budou mít, raději by z projektu odstoupili. Nakonec se jim ale povedl skvost, který se účastnil celkem patnácti misí, respektive letů do vesmíru. V dnešní době ale působí zařízení směšně. Krabice podobná obří kalkulačce (měla rozměry 61 × 32 × 17 cm) vážila 32 kilogramů a kapacita její paměti byla jen 72 kilobytů.

První turisté se na Mezinárodní vesmírnou stanici podívají už příští rok. Pobyt potrvá až 30 dní

Přiznání astronautů: Mohli jsme infikovat Zemi

Ani přes následnou karanténu NASA s jednou věcí přece jen nepočítala. Když Armstrong a Aldrin sbírali vzorky půdy na Měsíci, mohla na nich ulpět celá řada vesmírných bakterií.

„Předpokládejme, že na Měsíci byly nějaké zárodky, a když jsme se vraceli, řídicí modul jich musel být plný. Přistáli jsme a co jsme udělali jako první? Otevřeli poklop,“ popsal Collins moment, kdy prý mohli infikovat celou planetu. Aldrin dodal, že je sice okamžitě po přistání do Tichého oceánu dezinfikovali, jenže hadr, kterým je čistili, vyhodili do vody. „Všechny tyto bakterie skončily na dně oceánu. Zajímalo by mě, zda přežily,“ ptá se dodnes »Buzz«.

Aldrin si myslel, že bude první

Až do dubna roku 1969 se » Buzz« Aldrin domníval, že on bude tím, kdo jako první vkročí na povrch Měsíce. V předchozích misích to byl totiž Armstrong, kdo zůstával v řídicím modulu.

K Aldrinově smůle ale NASA rozhodla, že z bezpečnostních důvodů bude vhodnější, aby do lunárního modulu putovali ti astronauti, jejichž místa jsou nejblíže ke vchodu.

Tam a zpátky po minutě

Pondělí 21. července

2:01 Astronauti si nasazují helmy a čekají, až dojde na vyrovnání tlaku v lunárním modulu. Armstrong přemýšlí, co řekne, až se dotkne povrchu Měsíce. Musí to být něco spojeného s krokem, uvažuje v duchu.

Epicentrum: NASA vypraví další lidi na Měsíc. Kdy tam začneme také žít?

2:39 Armstrong otevírá dveře modulu. Na levém předloktí má seznam úkolů, které má během pobytu venku provést. Ve velitelském modulu je mezitím Collins na odvrácené straně Měsíce, kde nemá rádiový kontakt.

2:49 Aldrin pomáhá Armstrongovi prolézt úzkým otvorem na žebřík. Přes objemný oblek si nevidí na nohy, proto opatrně našlapuje na příčky žebříku. Celkem jich musí zdolat devět.

2:53 Armstrong aktivuje televizní kameru do té doby umístěnou v prostoru na boku modulu. První obrázky jsou sice vzhůru nohama, NASA ale problém rychle řeší a poskytuje živý přenos do celého světa.

2:55 Armstrong hlásí: „Jsem na žebříku. Nohy modulu jsou zabořeny asi jen jeden až dva palce do povrchu. Ten se zdá velmi, velmi jemný, zrnitý. Je skoro jako prach.“

2:56 Armstrong je k žebříku přivázán pro případ, že by povrch byl nezpevněný a propadl by se. „Chystám se vystoupit z lunárního modulu,“ hlásí do vysílačky. Pak levou nohou měkce došlapuje na povrch Měsíce. Přichází legendární věta: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Pak přidává i nezbytnou prvotní analýzu. „Povrch je jemný a sypký, můžu ho nabrat na špičku boty. Vidím otisky svých bot na povrchu. Je to jako písek.“ Pohybuje se lehce; aby také ne, gravitace je na Měsíci šestinásobně menší než na Zemi. 75kilový člověk tam »váží« pouhých 12,4 kilogramu.

3:06 Armstrong pořizuje fotografie a záznamy na 70milimetrový pás. Do kapes na stehnech nabírá první vzorky kamenů.

NASA vyšle na Měsíc ženu: Mise se plánuje na rok 2024

3:11 Vylézá i Aldrin. Stěžuje si na plný měchýř a následně si připisuje vtipné prvenství: jako první člověk na Měsíci močí do skafandru.

3:24 Astronauti odhalují plaketu obsahující mírové poselství přišroubovanou k noze modulu, Armstrong předčítá divákům, co je na ní napsáno.

3:41 Oba muži zabodávají do povrchu vlajku Spojených států amerických. Kvůli tomu, jak je sypký, to jde jen těžko a astronautům se povede zarazit ji jen asi dvacet čísel do povrchu.

3:48 Překvapeným astronautům volá prezident Nixon, a to přímo z Bílého domu. „Na jednu vzácnou chvilku v celé historii lidstva jsou všichni na Zemi zajedno: zajedno ve své pýše na to, co jste vykonali, a zajedno ve svých modlitbách, abyste se bezpečně vrátili na Zemi.“

4:55 Po skoro dvou hodinách na Měsíci je mise astronautů u konce. Když se vrací do modulu, Aldrin odhodí sáček obsahující kousek z Apolla 1, v němž zemřeli tři astronauti, křemíkový disk obsahující mírovou zprávu 73 národů, zlatý odznak ve tvaru olivové větve a medaile, které NASA dala vdovám po zesnulých kosmonautech Vladimiru Komarovovi a Juriji Gagarinovi.

5:01 Problém! Armstrong je stále na povrchu, nedaří se mu zavřít krabice se vzorky kamenů a jeho tep nebezpečně stoupá! NASA se ho snaží uklidnit a rozptýlit, proto se ptá na stav kyslíku a tlaku v nádržích.

5:09 Armstrong se konečně vrací do modulu.

7:50 Aby astronauti odlehčili Orla, otevřou poklop a vyhazují prázdné balíčky od potravin, náhradní kameru, boty a batohy.

Astronaut NASA a milovník Krtečka je v Česku. Co trápí jeho krásnou ženu?

9:00 Po jídle se astronauti ukládají ke spánku. (Odlet nastává téhož dne v 17:54 hodin. Ve 22:52, po úspěšném opětovném připojení Orla ke Columbii, se Armstrong a Aldrin opět setkávají s Collinsem. Ve 23:41 je lunární modul odpojen a Armstrong s Aldrinem smutně sledují jeho řízenou destrukci.)

Úterý 22. července

5:07 Columbia konečně vyráží na cestu zpět k Zemi.

Čtvrtek 24. července

16:35 Velitelský modul vstupuje do zemské atmosféry rychlostí 40 tisíc kilometrů v hodině. Dopadá do Tichého oceánu poblíž Havaje. Nejprve je sice dnem vzhůru, ale potápěči, kteří seskakují z vrtulníků, ho díky nafukovacím vakům obracejí. Tím je mise astronautů zdárně dokončena – přestože až do 11. srpna je NASA z důvodů obavy o zavlečení mimozemské infekce na Zemi drží v karanténě. Pobyt v ní ale Armstrongovi, Aldrinovi a Collinsovi zpříjemňuje fakt, že si jako jediní lidé na Zemi mohou říct: Dobyli jsme Měsíc!