Modelářskou vášeň v sobě probudil už v dětství. „Měl jsem v oblibě časopisy ABC. Jezdil jsem kvůli nim dřívějším autobusem do školy, abych si je stihl koupit a prolistovat,“ vzpomíná Zbyněk Havlát.

Později začal jezdit po soutěžích a sbírat první úspěchy. Po letech přišla opravdová výzva - uspět v konkurenci miniaturních modelů. Do soutěže Ořech se letos přihlásil už popáté.

Traktor se líbil

V předchozích ročnících končíval většinou těsně pod stupni vítězů, letos bral ale rovnou zlato. Místo poháru dostal plechovku arašídů. „Ceny jsou symbolické,“ usmál se.

O prvenství jeho minitraktoru nad modely soupeřů rozhodlo divácké hlasování. „Vsadil jsem na správného koně. Líbily se propracované detaily jako například blatníky,“ pochlubil se modelář.

„Ale pro své kolegy mám jen slova uznání, k vidění byl i bagr, který měl uvnitř kabiny páčky a kabina byla prosklená,“ dodal.

Pevné nervy

V soutěži Ořech jde hlavně o trpělivost a šikovné prsty při práci s pinzetou.  „Modely se dělají mnoho hodin. Je třeba si vytisknout velkou předlohu a model složit. Pak tisknete menší a menší, dokud se výsledný model nevejde do skořápky vlašského ořechu,“ vysvětlil Zbyněk Havlát.

Založil Muzeum hraček

Jeho minimodely si můžete prohlédnout v Muzeu hraček, které Zbyněk Havlát v Bílovci otevřel. Traktoru dělají společnost minitrabant, minitatra či minidostavník a další větší modely, například kompletně vybavené depo Ferrari i s Nikim Laudou.

V muzeu najdete i desítky až stovky hraček, se kterými si hrály generace Husákových dětí i těch před nimi. Jsou tady autíčka všeho druhu, ale i klasiky jako igráčci, plastový fotbálek, triola, aquaball a společenské hry jako Kloboučku hop. „Také ti starší rádi zavzpomínají, s čím si hráli,“ uzavřel Zbyněk Havlát.