Výheň v Česku: „Pijte, i když nemáte žízeň,“ radí záchranářka a varuje před kolapsy
Česko sužuje vlna tropických veder, ve středu budou teploty atakovat čtyřicítku. Napilno mají v parnech hlavně záchranáři, kteří vyjíždí ke kolapsům způsobeným přehřátím a dehydratací. Starší lidé a malé děti mají práh pocitu žízně posunutý a tím jsou dehydratací více ohrožení, řekla v pořadu Blesku Epicentrum mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová. Podle ní by oni i ostatní lidé proto měli ve vedrech pít, i když přízeň pocitově nemají. Obecně je důležité přijímat více tekutin a vyhnout se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou.
Záchranáři se snaží vštípit lidem, aby dětem odmalička vysvětlovali, proč je tak důležité pít. „A že není dobré se napít až ve chvíli, kdy máme žízeň, protože zrovna malé děti a starší lidé mají ještě posunutý ten práh žízně,“ zdůraznila Poštová. Děti a senioři jsou totiž spolu s těhotnými a kojícími ženami, nebo dlouhodobě nemocnými nejvíce ohrožení horkem.
Proto bychom měli pít průběžně po malých doušcích. Nejlepší jsou tekutiny o pokojové teplotě. „V průběhu celého dne pít, zejména pramenitou vodu, případně minerální vodu,“ upřesnila mluvčí s tím, že kávu, čaj a alkohol bychom měli hodně omezit, protože organismus naopak dehydratují.
Kolik vody vypít?
A kolik tekutin by měl člověk ve vedrech vypít? Určitě víc než v jiných dnech, ale univerzální množství se nedá stanovit. „Velmi to samozřejmě záleží na věku toho člověka, na tělesné konstituci a také na tom, jak je zvyklý běžně pít,“ podotkla Jana Poštová. Nic se ale nemá přehánět – například najednou množství zdvojnásobit není dobré, měli bychom myslet na ledviny.
V horkých dnech je dobré se také vyhnout vysoké fyzické zátěži a pokud možno se uchýlit do stínu někde v přírodě, například v městském parku nebo v lese. Záchranářka uvedla, že naštěstí ubylo případů, kdy lidé v horkých letních dnech nechávají byť jen nakrátko v zaparkovaném autě domácí mazlíčky, nebo dokonce spící děti.
Lidé, kteří utrpěli přehřátí nebo dehydrataci, obvykle pociťují únavu, slabost, nevolnost, bolest hlavy, ztrátu rovnováhy nebo pocit na zvracení. Měli by okamžitě přejít do stínu, zchladit se a velmi pomalu začít přijímat tekutiny. „Pokud si nejste jistí, zavolejte na záchrannou službu a tam vám operátor poradí,“ dodala Jana Poštová.