„Byli jsme tři sourozenci. Jako první dostal infarkt prostřední bratr Miroslav, a to ve svých 39 letech a po deseti letech zemřel. Nejstarší bratr Ladislav měl infarkt v 54 letech a v 64 letech také zemřel,“ vypočítává pan Jiří.
Čekatel na infarkt
Jiřího to samozřejmě vyděsilo a přes známého se dostal do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze, kde mu udělali odběry krve. „Bylo mi tehdy 34 let a lékaři mi sdělili, že jsem čekatel na infarkt.“
V rukou odborníků
Od této doby chodí pan Zelenka pravidelně 2 - 3x do roka na odběry krve, je v péči profesora Richarda Češky a bere léky na snížení cholesterolu a na vysoký tlak.
„Dříve, než jsem se začal léčit, jsem se cítil hodně unavený a nezvládal běžné denní činnosti naplno. Po začátku léčby jsem se začínal cítit lépe, zvládal jsem více aktivit, které mi vydržely až dodnes. Hraji pravidelně tenis, jezdím na kole a užívám si aktivně vnouče,“ vypráví Jiří.
I dcery se musí léčit
Jiří má dvě dcery. „Starší je 39 let a je tzv. čekatelka na léky, byť žije zdravým životním stylem, zdravě jí a pravidelně několikrát týdně sportuje. Mladší dceři je 35 let, a i přes to, že se vyhýbá tučným jídlům a pravidelně se hýbe, léky na cholesterol od letošního roku již užívá,“ posteskne si Jiří Zelenka.
Onemocnění srdce a cév nebolí, rovnou zabíjí
Nemoci oběhové soustavy u nás dlouhodobě zůstávající nejčastější příčinou úmrtí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely na úmrtí 40,1 % mužů a 45,6 % žen.
Z kardiovaskulárních onemocnění je nejčastěji v české populaci zastoupena ischemická choroba srdeční včetně akutního a pokračujícího infarktu myokardu.
Rizikové faktory
K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze). S hypertenzí se podle odhadů potýká až 43 % dospělé populace, u mužů jde dokonce o každého druhého Čecha.
Ideální tlak
Vysoký krevní tlak je pod kontrolou však pouze asi u poloviny nemocných. Za optimální krevní tlak je považována hodnota systolického tlaku < 120 a diastolického tlaku ≤ 80 mm Hg (120/80 mm Hg).
Hodnoty cholesterolu
Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je považována za zvýšenou, hladina nad 6,5 mmol/l je považována za rizikovou.
V případě cholesterolu je důležité znát nejen jeho celkovou hodnotu, ale také hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří aterosklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve.
Riziko se násobí
Pacientům s hypertenzí hrozí až dvojnásobně vyšší riziko infarktu myokardu. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu riziko stoupá dokonce až na trojnásobek. Důležité je si uvědomit, že i mírné, ale dlouhodobě přetrvávající zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, může člověka ohrozit na životě.
Kromě vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny LDL cholesterolu patří k rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod také cukrovka, obezita a kouření.
Dodržování doporučení lékaře
Vysoký krevní tlak a cholesterol nebolí, proto na dodržování doporučených léčebných postupů pacienti často zapomínají, nebo je neberou v potaz vůbec. Když se tyto „tiché“ nemoci projeví, bývá už bohužel většinou pozdě.
Léky mohou fungovat jen tehdy, pokud jsou užívány pravidelně a správně podle doporučení. Pokud tomu tak není, riskují pacienti své zdraví. Více o onemocnění srdce a cév, rizikových faktorech a moderní léčbě najdete na www.srdcevhlave.cz
VIDEO: Jak vypadá infarkt myokardu?
Jak vypadá infarkt myokardu? Youtube/BioDigita, Inc