8°C
Škromach se rozplakal kvůli sestře: Ester zemřela předčasně, pochovala i dceru
Mezi lidmi se zapsal vášní pro selfie i jako veselý chlap z bazénku. Jenže někdejší místopředseda Senátu a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) má v sobě také velkou bolest. Ukázalo se to, když i s fotografií vzpomínal na svou zesnulou sestru, které by bylo 13. června 61 let. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk Zprávy pak bývalý aktivní politik prozradil, že bolestných úmrtí v rodině bylo mnohem víc. Při vyprávění a vzpomínkách na sestru Ester se rozplakal.
Na svém facebookovém profilu jste vzpomínal na svou sestru Ester, která by oslavila 61. narozeniny. Odešla tedy předčasně?
Ano, už před několika lety. 13. června by se dožila 61 let, a tak jsem na ni alespoň takto zavzpomínal. Byla to skvělá sestra. Byla ta, která byla aktivní, a měli jsme spolu spoustu zážitků. Jsme ze čtyř sourozenců, další sestra a brácha jsou mladší a Esterka měla čtyři děti.
Bohužel jedna dcerka jí také zemřela předčasně, tak to na ni při té nemoci asi nepůsobilo úplně ideálně. Teď bohužel před rokem zemřel i její manžel, takže děti, byť už jsou dospělé, nemají ani jednoho rodiče.
Jaká vlastně byla vaše sestra?
Esterka byla opravdu velký tahoun. Od dětství měla velký talent na výtvarnictví, studovala uměleckou průmyslovku, kreslila pro charitu, pomáhala spoustě lidem. Prostě člověk, který žil pro lidi.
Proč odešla takto předčasně?
Bohužel dnes je u řady lidí častá rakovina. Přišla docela rychle. Tu fotku, kterou jsem zveřejnil, tak je z 50. narozenin. A během několika mála let ten boj bohužel prohrála.
Říkal jste, že sama měla čtyři děti?
Ano, jedna dcerka jí bohužel zemřela. Dvě dcery a jeden syn jsou tady s námi. Jedna dcera už je vdaná, žije v Bratislavě a teď se jí narodila druhá dcerka. Takže Esterka by měla už druhou vnučku. Druhá dcera žije a studuje v Itálii a syn, tedy můj synovec, žije s přítelkyní v Bratislavě. Ten je nejmladší. I moje sestra se totiž vdala do Bratislavy, kde žila.
Ester byla starší než vy, nebo jste nejstarší ze sourozenců vy?
Já jsem nejstarší, Esterka byla o dva roky mladší.
Jaké jste měli společné dětství? Vzpomenete si ještě na nějaké společné zážitky nebo zlobení?
Určitě (Škromach se začal nahlas smát, pozn. aut.). Těch zážitků byla spousta. Ona byla vždy ta, která všechno vymýšlela, a já ten, který ji v tom podporoval. Pak přišlo teenagerovské období, kdy ráda cestovala, což mě taky pak inspirovalo…
Vy jste jezdil stopem...
Ano, jezdil jsem stopem. Často jsme jezdili i spolu i do Prahy. A bylo to skvělé. Když jsem stopoval já, tak nám většinou nikdo nezastavil. A ona byla úplná kouzelnice. Většinou zastavilo hned první auto. Tedy nesměla tam být s řidičem manželka (směje se, pozn. aut.).
Jednou nás taky asi osm teenagerů jelo vlakem na dovolenou do Bulharska. Byli jsme tak veselá parta, že jsme dělali diskotéku v poštovním voze, který byl prázdný. Ester tenkrát totiž chodila s muzikantem, který skládal různé písničky, takže to byl takový hudební výlet.
Jsem ale taky moc rád, že nám po ní zůstala malovaná velikonoční vajíčka, která pomáhala moc pěkně malovat mamince, ať už přírodními motivy, nebo s folklórními motivy.
Co vlastně říkala sestra vaší politické dráze, kdy jste se vyšplhal až do křesla ministra práce a sociálních věcí?
Sledovala to hodně zpovzdálí, ale mnohdy mi pomohla v tom, když jsem se potřeboval třeba odreagovat, popovídat si o normálních věcech. V tom v ní byla opravdu životní síla... (Zdeněk Škromach se při vzpomínkách na svou sestru v tento moment rozplakal, pozn. aut.)
Omlouvám se, trochu mě to dojalo… Ten náš vztah byl opravdu hodně blízký, moc jsme si rozuměli. Chtěl jsem zkrátka říct, že mi často byla velkou oporou.
Škoda, že se pokaždé najde pár hlupáků. Trochu úcty a pokory by to chtělo, pánové. I vám určitě někdo z rodiny zemřel anebo zemře. Pokud budete i v té situaci takhle veselí, měli byste se o ně podělit s psychiatrem.