Pražské plovárny na Vltavě bývaly kdysi vyhledávanou letní kratochvílí. Organizovaně začaly v Praze vznikat na začátku 19. století, většina z nich ale postupně vymizela. Jako „poslední mohykán“ se tedy jeví Žluté lázně, které se poprvé otevřely 16. června 1910 v lokalitě někdejšího kotviště vorů v dnešním Podolí. S přestávkou fungují dodnes.

„Družstvo říčních lázní zřídilo vzduchové a písečné lázně ve Dvorcích nákladem 30 tisíc korun. Podle barvy plotu šlo tehdy o Modré a Žluté lázně. Staly se doslova kultovním místem Pražanů. Svou největší slávu zažívaly ve 30. až 60. letech minulého století,“ uvedla Hana Tietze, tisková mluvčí společnosti Taiko, která lázně v současnosti provozuje.

Slavní lidé i tisícihlavé davy

Ve zmiňovaných dobách prostřední třetiny 20. století byl věhlas Žlutých lázní obrovský. S Modrými lázněmi se spojily roku 1949. Svá těla zde na slunci vystavovala řada filmových hvězd. Mezi časté návštěvníky patřila například Olga Schoberová. Slavný fotbalista Pepi Bican tu s dalšími hrával nohejbal.

Kde byla poptávka, začala se logicky objevovat i nabídka. A tak se Žluté lázně pomalu stávaly jakýmsi městečkem ve městě. Vznikla zde restaurace, hrála tu živá hudba a návštěvníky zkrášloval místní kadeřník. Koupalo se nejen ve Vltavě, ale také ve speciálních ponorných dřevěných bazénech. Nezřídka se tu konaly i taneční zábavy.

Žluté lázně bývaly středobodem letních pražských radovánek.
Autor: FOTO: Archiv Žluté lázně

Vydařená sezona Žlutých lázní se vyznačovala doslova tělem na tělo. Hrál se tady volejbal, stolní tenis a již zmiňovaný nohejbal, který se zde hraje dodnes. Dominovalo však plavání. Kolik dětí a dospělých naučili zdejší plavčíci plavat, to dnes již nikdo nepoví,“ uvedla dále k historii Hana Tietze, podle které tehdy lidé často mívali předplacené kabinky pro převlékání na celý rok.

Konec slávy

Dokončení Vltavské kaskády v 60. letech znamenalo nevyhnutelný konec pražských plováren. Vznikem vodního díla totiž došlo ke stabilizaci teploty v řece, která tak v zimě nezamrzá a v létě je příliš chladná pro rekreační koupání. Lidé tak začali vyhledávat spíše uměle vytvořená koupaliště.

Během následujících desetiletí plovárny vzala velká voda, nebo začaly chátrat. To byl případ také Žlutých lázní, ve kterých na přelomu tisíciletí vznikaly snahy o jejich opětovné zpřístupnění. Záměr ale zhatily ničivé povodně roku 2002, které také této lokalitě daly pořádně zabrat. O několik let později se však přece jen podařilo a roku 2005 společnost Taiko otevřela veřejnosti obnovenou plovárnu s celou řadou volnočasových aktivit.

Fotogalerie
9 fotografií