Ryby a krevety jako podmořští špióni. Ruské námořnictvo trénuje i velrybu

Vojáci pro svoje účely plánují vytěžit jak velké ryby, tak i jednobuněčné organismy. „Snažíme se zjistit, jak by nám podmořský život mohl pomoci v detekci přítomnosti a pohybu všech druhů podvodních plavidel,“ řekl manažer programu doktor Lori Adornato. 

Mořští živočichové mohou na ponorky a drony reagovat mnoha způsoby. Jedním z nich je bioluminescence, totiž vyzařování světla, kterým například řasy druhu svítilky třpytivé reagují na vyrušení. 

„Kdybychom měli svítilky umístěné na hladině, mohli bychom podle jejich světla ze vzduchu zaznamenávat pohyby podvodních plavidel,“ vysvětlil Adornato. 

Záběry, ze kterých mrazí: Takhle to vypadá, když vás chce sežrat žralok bílý

„Chceme porozumět tomu, jak organismy reagují na různé podněty, například velké savce a umělá plavidla. Využijeme k tomu pokročilé technické procesy,“ řekl výzkumník Vern Boyle.

Tým ale hodlá využít i velké ryby. Například Kanic itajara, neboli židovská ryba, je známá vydáváním výrazných zvuků, když se k ní přiblíží potápěči. Navíc je značně zvědavá a ráda se přibližuje k neznámým objektům. Měří tři metry a může vážit až 300 kilogramů.

Další variantou jsou krevety. Některé jejich druhy vydávají zvuky, které se od objektů odrážejí, podobně jako u sonaru. Jejich výhodou je podle výzkumníků to, že se příliš nepohybují, nejsou proto sami tak lehko detekovatelné.

Ruské velryby u norských břehů 

Běluha severní, kterou v dubnu toho roku objevili Norové nedaleko svých břehů, na sobě měla připevněný speciální postroj. Norští experti se vyjádřili v tom smyslu, že velryba byla pravděpodobně vycvičená ruským námořnictvem, nedaleko je totiž ruská základna. 

Velryba se opakovaně přibližovala k norským lodím. Na jejím těle byl připevněn mimo jiné i držák na GoPro kameru, samotnou kameru ale Běluha nenesla.