Rath, Kott a Pancová znovu u soudu. Žalobkyně chce exhejtmana připravit o majetek

 Pražský vrchní soud se případem zabývá již podruhé. Stejný verdikt z roku 2015 zrušil kvůli použití odposlechů, Nejvyšší soud ale v červnu 2017 rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy. Konstatoval, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. 

Nejvyšší soud ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauza se tak v říjnu 2017 vrátila opět ke Krajskému soudu v Praze. Rath tehdy dlouze zdůvodňoval svou námitku podjatosti vůči soudci Robertu Pacovskému a jeho senátu. Soud námitky podjatosti nevyslyšel.

Nové jednání naplánoval odvolací senát na 11 dní. Bude se konat v největší jednací síni - v kauze vystupuje 11 obžalovaných, účastní se ho značný počet advokátů a je mediálně sledovaný.

Rath chce „nakopat pr*ele“ úředníků z Bruselu. Zabojuje o europarlament

„Ziskuchtivost a žádná sebereflexe.“ Státní zástupkyně žádá větší sankce

Řízení započala soudkyně Kateřina Korečková rekapitulací dosavadního průběhu kauzy od jejího počátku v roce 2012. 

Jako první začala přednášet odvolání státní zástupkyně. Prvoinstanční soud podle ní rozhodl správně o vině všech obžalovaných a uložil jim i správné tresty vězení. Žalobkyně ale uvedla, že by měli dostat větší majetkové sankce a zákazy činnosti. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky.

„Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným. Přitěžující okolnosti podle ní převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ dodala.

Rathův pech: O křeslo v Hostivici přijde, zvolení nebylo platné, rozhodl soud

Rath: Politický a absurdní proces

Rath před počátkem jednání novinářům zopakoval, že považuje proces za politický a absurdní. Verdikt je podle něj už předem daný, přestože soudci odvolacího senátu již jednou rozhodli ve prospěch někdejšího hejtmana a trest mu zrušili. „Byli vystaveni skutečně brutálnímu nátlaku několik let. A já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Po přečtení zprávy o stavu věci zůstal v síni pouze Rath a jeden z jeho spoluobžalovaných, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš. Kottovi a další buď po rekapitulaci odešli, nebo se už od počátku omluvili.

Rathova kauza se táhne už šest let

Senát povede podle informací z justičního serveru stejně jako poprvé soudce Pavel Zelenka, referentkou bude Kateřina Korečková. Po přednesu odvolání plánují soudci podle mluvčí soudu Simony Heranové doplnit dokazování. Na další týden předvolali i další svědky.

Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.

V případu figurují i manažeři a firmy

Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení. S tříletou podmínkou odešla podnikatelka Ivana Salačová, jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz. Žena se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal.

Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě kromě Ratha a Kottových například vysocí manažeři Metrostavu. Státní zastupitelství stíhá i firmy. Hlavní líčení začalo v lednu a je prozatím naplánováno do konce října. Soud zatím vyslechl obžalované a přehrával odposlechy. Na výpovědi svědků doposud nedošlo.

Nepravomocný verdikt 

Krajský soud loni v červnu Ratha opět odsoudil na 8,5 roku do vězení, manželé Kottovi dostali o rok nižší trest. Soud také nařídil, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie, u Kottových se jednalo zhruba o 17 milionů korun a akcie. Ostatní obžalovaní dostali nepodmíněné i podmíněné tresty. Rath, Kottovi i další rozsudek soudu odmítli.

Ústavní soud v těchto dnech odmítl stížnosti Ratha a dalších obžalovaných proti verdiktu Nejvyššího soudu, který umožnil použití odposlechů v korupční kauze.